Podle autorů studie, kterou publikoval vědecký časopis Green Chemistry, je extrahování vanilinu z plastů dalším krokem v boji proti znečištění planety plastovým odpadem.
"Toto je důležitý příklad použití syntetické biologie k recyklaci plastového odpadu na cennou průmyslovou látku. V budoucnu může mít zásadní význam," podotýká Joanna Sadler, která zároveň působí v týmu biologů na Edinburské univerzitě. Lahve jsou společně s nedopalky od cigaret jedním z nejčastějších typů znečistění životního prostředí plasty.
Zájem o vanilin přitom stále roste, jen do roku 2025 se počítá se zvýšením poptávky o bezmála šest procent. Momentálně se syntetický vanilin vyrábí z například z dřevného dehtu nebo z odpadu vznikajícího při výrobě celulózy v papírenském průmyslu.
Ceny pravé vanilky v minulém desetiletí významně ovlivnila kromě zlodějů a vzrůstající poptávky i vlna veder a série cyklonů, které se prohnaly přes Madagaskar, odkud pochází až osmdesát procent celosvětové produkce.
Krize pak vyvrcholila v roce 2017 a 2018, kdy se cena za kilo vanilky přehoupla nad 13 tisíc korun, a koření se tak stalo cennějším než stejné množství stříbra.
