reklama
 
 

Na Marsu úspěšně přistála sonda InSight. Bude vrtat do jádra rudé planety

Aktualizováno 27. 11. 2018 6:02
Sonda Insight úspěšně přistála na Marsu | Video: Asociated Press, NASA |  00:45
Americká sonda InSight přistála po více než půlroční cestě na Marsu, kde bude zkoumat hlubiny planety. Zprávy odeslané Mars Odyssey ukazují, že solární panely sondy InSight se otevřely a sbírají sluneční světlo. Vyplývá to ze zprávy zveřejněné na twitteru amerického Národní úřadu pro letectví a vesmír (NASA).

Sonda InSight putovala vesmírem už sedm měsíců, za tu dobu urazila přes 484 milionů kilometrů. 

"Studovali jsme Mars z oběžné dráhy a z povrchu od roku 1965. Nyní se konečně podíváme dovnitř," neskrývá nadšení Lori Glazeová z oddělení planetárních věd NASA.

Americká sonda InSight po více než půlročním letu přistála na Marsu. Je vůbec prvním aparátem určeným k seizmickému průzkumu této planety. | Video: Reuters |  01:38

Úspěšné přistání sondy na Marsu je velmi náročný proces. Před dvěma roky se například o povrch planety roztříštil evropsko-ruský experimentální modul Schiaparelli.

Vědci proto ještě 24 hodin před přistáním prováděli poslední úpravy trajektorie sondy včetně drobných změn algoritmu, který zařízení bezpečně dovede na vybrané místo rudé planety.

NASA se netajila tím, že ji při přistávání čekalo šest a půl minuty hrůzy. Během této doby musela sonda za pomoci tepelného štítu a padáku snížit rychlost z 19 800 kilometrů v hodině na pouhých osm kilometrů v hodině.

Přes pět hodin NASA čekala na potvrzení, zda se stroji správně rozvinuly solární panely. Pokud by se to nepovedlo, neměl by InSight energii ke své práci.

Přistáním v rovinaté oblasti Elisium Planitia s trochou nadsázky ta hlavní práce sondy teprve začíná. "I po přistání budeme muset trpělivě čekat, než se začne dělat věda," řekl člen týmu Bruce Banerdt.

InSight zůstane na rozdíl od pohyblivých průzkumníků Curiosity, Spirit či Opportunity na jednom místě. Bude monitorovat a zkoumat nitro Marsu včetně jeho jádra. "Vracíme se zpět ke kořenům sluneční soustavy," komentoval potenciál mise Banerdt a dodal, že zařízení bude měřit tepelný tok v planetární kůře a zaznamená i marsotřesení, pokud nastane.

Získaná data přinesou důležité informace o vývoji planety a poznatky poslouží i při výzkumech o vzniku a historii Země.

Mars láká vědce již od 60. let, první neúspěšné pokusy o vyslání sond uskutečnil Sovětský svaz. Marsnik 1 a Marsnik 2 se ale v říjnu 1960 nedostaly ani za hranice zemské atmosféry a první úspěch přišel až o pět let později, kdy kolem planety prolétla americká sonda Mariner 4, která také pořídila první snímky povrchu.

Prvním úspěšným přistáním se 20. července 1976 stala americká sonda Viking 1, která pak šest let mapovala povrch. Poslední úspěšné přistání na Marsu se v roce 2012 podařilo Američanům, kteří na povrch dopravili vozítko Curiosity.

Mars a sondy

Rudou planetu momentálně zkoumá sedm sond, z toho šest z jeho oběžné dráhy: Mars Odyssey (od října 2001; USA), Mars Express (od prosince 2003; ESA), Mars Reconnaissance Orbiter (od března 2006, USA), Maven (od září 2014, USA), Mangalján (od září 2014, Indie) a Trace Gas Orbiter (přinesla modul Schiaparelli; od října 2016, ESA). Na povrchu Marsu je pak po letoším odmlčení Opportunity jediné robotické vozítko, americké Curiosity (od srpna 2012).

autoři: map, ČTK | 26. 11. 2018 14:46

Související

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama