K Zemi se řítí z vesmíru čínský Nebeský palác. Dopadne na přelomu března a dubna

ČTK Magazín ČTK, Magazín
6. 3. 2018 20:03
Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla, obezřetnější by měli být na jihu Evropy. Číňané nicméně uklidňují, že většina částí vesmírné stanice shoří v atmosféře.
Čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1
Čínská vesmírná stanice Tchien-kung 1 | Foto: ČTK

Podle zatím posledního odhadu Evropské vesmírné agentury (ESA) první čínská experimentální vesmírná stanice Tchien-kung 1, nad níž Čína ztratila kontrolu, dopadne na Zemi v období mezi 24. březnem a 19. dubnem. Mezi státy případně ohroženými troskami by Česká republika být neměla.

Dopad by měl být "kdekoli na Zemi mezi 43. stupněm severní šířky a 43. stupněm jižní šířky. Oblasti mimo tyto zeměpisné šířky lze vyloučit," sdělila agentura na svém blogu. V tomto pásu leží v Evropě území Portugalska, Španělska, Francie, Itálie, bývalých jugoslávských republik kromě Slovinska, dále Bulharska, Řecka a Turecka.

Detailněji lze lokalizaci dopadu vidět na tomto tweetu. Největší pravděpodobnost má území ve dvou úzkých žlutých pásech, menší zelený pás a nulová pravděpodobnost dopadu Nebeského paláce je označena modře.

ESA ale zároveň upozornila, že nikdy nebude moci přesně předpovědět čas a místo dopadu trosek.

Čínská laboratoř Tchien-kung 1 znamená v překladu Nebeský palác 1 a na oběžné dráze Země sloužila šest a půl roku.

Při vypouštění druhé, rovněž experimentální stanice Tchien-kung 2 v polovině září 2016 představitelé čínského vesmírného programu uvedli, že první laboratoř již splnila "svou historickou misi" a že byla v provozu o 2,5 roku déle, než se plánovalo.

Vesmírná stanice Tchien-kung 1

  • Vesmírná stanice Tchien-kung 1, jejíž průměr je 3,3 metrů, měří na délku 12 metrů a váží přes 8500 kg.
  • Na oběžnou dráhu Země byla vypuštěna 29. září 2011. Od roku 2013 je neobsazena a od roku 2016 s ní není žádný kontakt.
  • Vesmírná stanice Tchien-kung 2 byla vypuštěna 15. září 2016.  Je větší  než její předchůdkyně  a již v listopadu 2016 z ní pozdravil zemi první "tchajkonaut" (tak Číňané říkají astronautům).

Ujišťovali přitom, že většina částí shoří v atmosféře a není pravděpodobné, že by úlomky mohly na Zemi způsobit škody.

Z těchto a dalších informací dospěli experti v té době k přesvědčení, že Peking nad svým kosmickým aparátem ztratil kontrolu. Mnozí vědci považují nekontrolovaný pád za selhání čínského vesmírného programu.

 

Právě se děje

Další zprávy