Vatikánský tým má celkem 60 členů a aby oficiálně vznikl, museli jeho zástupci podepsat dohodu s Italským olympijským výborem (CONI). Díky tomu se do budoucna stanou členy Mezinárodní asociace atletických federací a budou tak moci závodit na mezinárodních soutěžích. O založení týmu informovala agentura AP.
Jako prvních mezinárodních akcí by se rádi zúčastnili Her malých států Evropy, pořádaných pro země s méně než milionem obyvatel, a Středozemních her.
"Našim snem je vidět vlajku Papežského stolce mezi delegacemi na zahajovacím ceremoniálu olympijských her," citovala agentura AP Monsignora Melchora Jose Sáncheze de Toca y Alamedu. Ten je prezidentem týmu a zároveň ředitelem sportovního odboru na vatikánském ministerstvu kultury.
Monsignor dodal, že nemají žádný krátkodobý ani dlouhodobý plán, chtějí se účastnit především akcí, jež mají kulturní nebo symbolickou hodnotu.
Důležité je zúčastnit se
Michela Cipriettiová, lékárnice a běžkyně v námořnicky modré uniformě se znakem země sdělila, že jejich cílem není ani tak soutěžit, jako spíše "propagovat kulturu a běh, aby tak podporovali solidaritu a boj proti rasismu a jakémukoliv dalšímu násilí".
Vrchní představitel Italského olympijského výboru Giovanni Malago zavtipkoval, že Vatikán může jednoho dne připravit Itálii o medaili.
Jak připomíná britský deník The Guardian, Vatikán již dříve sestavil neoficiální fotbalové týmy nebo třeba kriketový tým. Ten pomohl se sbližováním se s Anglikánskou církví během turné ve Velké Británii.
Atletický tým je nicméně první oficiální uskupení a kromě knězů či jeptišek se do jeho řad postaví také třeba členové papežské švýcarské gardy (zastává funkci vatikánské armády, pozn. red.).
Prvním závodem týmu pak bude desetikilometrový běh La Corsa di Miguel v Římě na počest argentinského běžce dlouhých tratí Miguela Sáncheze, jenž jako jeden z tisíce zmizel během takzvané špinavé války v Argentině.
Volba závodu je symbolická, současný papež František byl během vojenské diktatury jezuitským provinciálem v Argentině. O jeho postavení během diktatury se dlouhá léta spekulovalo, v roce 2013 se jej však zastala řada význačných osobností včetně předsedy argentinského nejvyššího soudu.
