Když se v Trasmozu v červenci koná festival čarodějnictví spojený s divadelními inscenacemi na motivy vyhrocených událostí místní historie, dorazí do obce pravidelně až šest tisíc zvědavých návštěvníků. Jen málokdo z domorodců by přitom ještě nedávno očekával, že by se jejich malá vesnička mohla stát turistickou atrakcí. Zájem vzrostl až na přelomu tisíciletí. Informoval o tom britský deník The Guardian.
V období pozdního středověku Trasmoz zažíval časy hospodářské prosperity a obývala ho multikulturní komunita křesťanů, židů a Arabů. Zároveň však čelil nevraživosti ze strany mnichů z nedalekého kláštera Veruela. Vzájemný spor vygradoval v roce 1252, když řád odmítal, aby vesničané v oblasti káceli dřevo a používali ho jako palivo. Opat z Veruely si tehdy vymohl, aby byl Trasmoz vyloučen z katolické církve.
Tím však konflikt neskončil. O více než 250 let později se vesničané a mniši nepohodli kvůli vodní cestě vedoucí přes Monkajské hory. Tentokrát se za Trasmoz postavila i španělská šlechta, což církevní řád nenechal bez odvety. Opat se obci pomstil tím, že odříkal verše ze žalmů a se svolením papeže Julia II. ji proklel.
Obyvatelé si z toho ale nic nedělali, a někteří dokonce pověst prokleté vesnice využili ve svůj prospěch. Správci místního hradu začali kovat falešné mince, a když byly zvuky kladiv vycházející z tvrze někomu podezřelé, sváděli to na to, že v oblasti kvůli kletbě straší čarodějnice. Křesťané báchorce uvěřili a mnoho místních žen za to zaplatilo životem.
Poslední čarodějnický proces se v obci odehrál v roce 1860 a Joaquina Bona Sánchezová při něm byla hozena ze strmého svahu. Věhlas obce zároveň v průběhu let slábl a vesnice čelila odlivu obyvatel, k němuž přispělo zejména vyhnání židů a muslimů a nástup urbanizace.
Nový rozmach přišel až na počátku 21. století, kdy španělská vláda nabídla obecním samosprávám dotace na podporu regionálních tradic. Právě tehdy se v Trasmozu zrodil festival Feria de Brujeria, na kterém nechybí čtení tarotových karet, podávání léčivých odvarů z bylinek ani korunování čarodějnice roku.
