Nejvýraznější úbytek sněhu výzkumníci zaznamenali v místech ležících níže než dva tisíce metrů nad mořem a v jižněji ležících oblastech, tedy v Itálii, Slovinsku a v části rakouských Alp. V severních Alpách, ve Švýcarsku a Severním Tyrolsku hraje nadmořská výška hlavní roli. Zde byl úbytek 23 procent. V jihozápadní části Alp to byla dokonce polovina. Nepříznivý vývoj však nezpůsobil nedostatek srážek.
Těch v zimním období naopak přibylo. V nižších nadmořských výškách se však sněžení mění v déšť. V jihozápadních a jihovýchodních oblastech ale teploty vystoupaly už tak vysoko, že i ve vyšších polohách jen prší. "Sníh je zásadní pro zásobování vodou. Bez vody z tajícího sněhu na jaře nemohou být naplněny rezervoáry. Sníh také chrání ledovce před táním a půdu před odpařováním vlhkosti," dodává Bozzoli.
Sníh má vliv nejen na zimní sporty, ale také "na všechny aktivity a procesy, které jsou na vodě závislé". To by politici neměli z pohledu plánování týkajícího se zásobování vodou už dále přehlížet, myslí si výzkumník.
Studie vyšla ve vědeckém časopise International Journal of Climatology. Vědci shromáždili data o sněhových srážkách a sněhové pokrývce ze 46 míst z celé oblasti Alp. Nejnovější data sesbírali z moderních meteorologických stanic, zatímco nejstarší pocházejí z registrů, do nichž pověření pozorovatelé dříve ručně zapisovali, kolik centimetrů sněhu na určitých místech napadlo.
