Před koncem plánované šestiměsíční mise - přesně 5. listopadu - měla čínskou kosmickou stanici Tchien-kung (Nebeský palác) opustit posádka Šen-čou 20. Čáru přes rozpočet jí ale udělal drobný kus vesmírného odpadu, který poškodil její návratový modul a způsobil praskliny v okně kabiny.
"Kapsle nesplňuje bezpečnostní požadavky pro návrat s posádkou. Zůstane na orbitě a bude využita k experimentům," oznámila Čínská vesmírná agentura.
Čína proto musela začít improvizovat: nově příchozí loď Šen-čou 21, která na stanici přivezla čerstvou posádku, zároveň posloužila jako náhradní dopravní prostředek pro odlétající trojici ve složení Čchen Tung, Čchen Čung-žuej a Wang Ťie. Ti se tak s devítidenním zpožděním mohli vrátit domů.
Vznikl ale nový problém.
Stanice dočasně bez "záchranného člunu"
Na orbitě nyní posádka Šen-čou 21 ve složení Čang Lu, Wu Fej a Čang Chung-čang zůstala bez vlastního funkčního návratového plavidla a bez záchranného člunu v případě katastrofické nouze, jako je například pokles tlaku nebo požár na palubě čínské stanice Tchien-kung.
Řešení je ale už na cestě - i když zatím ne doslova.
25. listopadu má z kosmodromu Ťiou-čchüan odstartovat raketa Čchang-čeng 2F s lodí Šen-čou 22, která měla původně vyslat další posádku do Tiangongu kolem dubna až května 2026. Nakonec ale poletí dříve a bez posádky, jen s nákladem v podobě zásob pro tchajkonauty, jak Čína svým kosmonautům říká, a vybavení pro vesmírnou stanici. Nová loď zároveň nahradí poškozenou Šen-čou 20 v roli návratového prostředku.
Nebezpečí vesmírného smetí narůstá
Podobná situace přitom nenastala poprvé. S tím, jak roste množství orbitálního odpadu, roste i pravděpodobnost, že kosmické lodě a stanice utrpí zásah drobnými fragmenty. Ty jsou sice malé, ale pohybují se obrovskou rychlostí a mohou způsobit vážné škody. Téma uvíznutí ve vesmíru se tak může řešit čím dál častěji.
S podobnými komplikacemi se ostatně potýkala i NASA v červnu 2024. Astronauti Butch Wilmore a Sunita Williamsová museli na Mezinárodní vesmírné stanici (ISS) zůstat namísto 12 dlouhých 286 dní. Na vině tehdy byly problémy s pohonným systémem lodi Boeing Starliner. K Zemi je nakonec dopravila až 18. března 2025 kapsle SpaceX Crew Dragon.
Čínská kosmická stanice
Čínská kosmická stanice Tchien-kung neboli Nebeský palác je modulární stanice na nízké oběžné dráze Země, kterou postavila Čínská agentura pro pilotovaný vesmír. Čína ji vybudovala poté, co byla vyloučena z programu Mezinárodní vesmírné stanice, a to především kvůli obavám USA ohledně vazeb čínského vesmírného programu s Lidovou osvobozeneckou armádou, vojenskou složkou vládnoucí komunistické strany. Stanice je podobně velká jako bývalá sovětská a později ruská stanice Mir a výrazně menší než ISS. Funguje od roku 2021 a hostí mnoho vědeckých experimentů. Čína sem pravidelně vysílá rotující posádky, jejichž mise trvají několik měsíců.
Zatímco na vesmírné stanici mohou posádky vyčkat, až dorazí záchranný modul, mise mimo ni podobnou možnost nemají. Kapsle určené k "volnému letu" mají omezené zásoby a případné poruchy se musí řešit rychle. Dva incidenty během jednoho roku tak otevírají diskusi o potřebě mezinárodního záchranného systému, který by fungoval podobně jako pozemní pátrací a záchranné služby - jen ve vesmíru.
