V půl třetí ráno přiběhla do kravína vyděšená krmička, že právě potkala třímetrového chlapa se psem. Zaměstnanci se jí údajně vysmáli. Desítky dalších svědků ale tou dobou pozorovaly obří světelné koule, které se pohybovaly zcela neuvěřitelným způsobem. Experti dodnes uváděné jevy neumí vysvětlit. Díky výzkumu Projektu Záře v galerii nabízíme obří záhadu z Miličína krok za krokem podle svědků.
Výzkum bez odpovědi
Projekt Záře se o případu dozvěděl se zpožděním, první dopisy přišly až v roce 1992. Vedoucí projektu Vladimír Šiška si dal za cíl projít každý příběh, každé svědectví. A čím více lidí vyslechl, tím méně si byl jistý jakýmkoli vysvětlením. Vyloučil Měsíc - jeho poloha neseděla. Vyloučil vrtulník - tak dlouho by se bez hluku nad Miličínem udržet nemohl. Vyloučil i záměnu za balon nebo optický klam.
Objekt, který lidé popisovali, byl příliš reálný. A hlavně, příliš konzistentní napříč výpověďmi. "Nešlo o jednoho svědka. Nešlo o jednu noc. Nešlo o fantazii. Byly to desítky lidí, kteří popisovali totéž, bez kontaktu mezi sebou." Jejich výpovědi se nelišily. Jen se vrstvily - jako mozaika skládající se z nesourodých, ale zapadajících dílků. A když byly pohromadě, začaly ukazovat obraz, který byl zneklidňující právě svou soudržností. Tady se něco skutečně stalo.