Tělo neposlouchá, mysl křičí

Sestřenice paní Z. I. náhle znehybněla. Uprostřed cesty jen stála, neodpovídala, nedívala se na ostatní, hleděla do tmy. Dvě ženy na ni zoufale volaly, třásly s ní, ale bez reakce. Trvalo to několik minut. Když se konečně "probrala", rozběhla se k nim a s vyděšeným výrazem řekla: "Já jsem vás slyšela… Já jsem věděla, co se děje… Ale nemohla jsem se pohnout. Bylo to, jako by mě někdo svíral, držel mě na místě."

Tento zážitek nebyl ojedinělý. Projekt Záře o několik měsíců později zaznamenal další podobné případy, ve kterých svědkové uváděli neschopnost pohybu, bez zjevné příčiny, a podivný pocit přitažlivosti ke světlu.