V půl třetí ráno přiběhla do kravína vyděšená krmička, že právě potkala třímetrového chlapa se psem. Zaměstnanci se jí údajně vysmáli. Desítky dalších svědků ale tou dobou pozorovaly obří světelné koule, které se pohybovaly zcela neuvěřitelným způsobem. Experti dodnes uváděné jevy neumí vysvětlit. Díky výzkumu Projektu Záře v galerii nabízíme obří záhadu z Miličína krok za krokem podle svědků.
Světlo, které nás vidí a nelze mu utéct
Záhadný útvar, který ženy pozorovaly, se nechoval jako meteorologický jev ani jako stroj. Jeho pohyb byl jakoby řízen, přizpůsoboval se směrům jejich chůze. "Když jsme šly víc doprava, objekt šel za námi. Když jsme zabočily doleva, změnil směr s námi," popsala paní Z. I. Pocit, že jsou sledovány, že se staly cílem něčeho inteligentního, přerostl v paniku.
Vydaly se zpět do vesnice, zrychlovaly krok, ale koule neztrácela kontakt. Nebyla rychlá, ale vždy se držela v určité vzdálenosti. Jakoby sledovala, testovala. Při každém pohledu zpět ženy viděly totéž: tichou, rudou záři, která je doprovází bez ohledu na směr či terén. Nebylo kam se skrýt. A právě tehdy se stalo něco ještě znepokojivějšího - jedna ze žen náhle přestala reagovat.