Vrtulník Mi-24 nad tankem během cvičení Šumava 88, vojenský výcvikový prostor Boletice, 9. června 1988. Ilustrační snímek | Foto: ČTK

Radary zachytily neznámý cíl

V jednu chvíli dorazila z pozemního stanoviště zpráva, že se objekt nachází pouhých dvě stě metrů od vrtulníku. Nadporučík Pospíchal, navigátor posádky, instinktivně zvedl hlavu - a zůstal zírat. "Viděl jsem to přímo nad námi. Bez křídel, bez rotoru. Jen to tam viselo," popsal později. Těleso mělo doutníkovitý tvar, odhadované délky kolem patnácti metrů, a odráželo sluneční paprsky zvláštním kovovým leskem. Nejevil žádné známky pohonu, ani nevydával zvuk.

Vrtulník okamžitě změnil kurz a zahájil pronásledování. Objekt reagoval stejně okamžitě. Vzdaloval se s pohyby, které působily až příliš sofistikovaně - jako by věděl, že je sledován. Jeho schopnost manévrovat působila na zkušené letce naprosto nepochopitelně.

"Měl jsem pocit, že to řídí někdo, kdo přesně ví, jak funguje naše taktika. Ale zároveň to nebylo nic lidského," uvedl později jeden z členů posádky. Sledovali těleso, které odporovalo veškerým známým pravidlům aerodynamiky - a zároveň se pohybovalo naprosto suverénně.