reklama
 
 

Je zázrak, že funguje, tvrdí o české Wikipedii její správce

25. 7. 2014 9:00
Rozhovor s Vojtěchem Dostálem o fenoménu české Wikipedie, jejím zneužití a tvrdé práci.

Praha – Česká verze internetové encyklopedie již publikovala třísettisící článek. Na dosažení této mety se výrazně podílel i student přírodovědy Vojtěch Dostál, který na tuzemskou Wikipedii nejen píše, ale zároveň je i členem občanského sdružení věnujícího se její propagaci a podpoře.

Jak vypadá zákulisí jednoho z největších webů na světě a kdo jsou idealisté, kteří tyto stránky bez nároků na honorář vytvářejí?  

Česká Wiki v číslech

  • na české Wikipedii je 1,3 GB článků, což je asi šest tisíc knih střední velikosti,
  • prvních 100 tisíc článků bylo nasbíráno v roce 2008, dalších 100 tisíc v roce 2011 a v roce 2014 také 100 tisíc,
  • denně přibývá cca 90 článků, měsíčně se pak jejich počet zvedne o jedno procento,
  • v historii Wikipedie se na tvorbě stránek podílelo na 12 tisíc lidí, kteří přispěli alespoň deseti změnami,
  • za poslední měsíc to bylo 680 lidí a 88 z nich provedlo více jak 100 změn.

Aktuálně.cz: Česká Wikipedie dosáhla v počtu článků číslo 300 tisíc. Jak to s uživateli oslavíte?

Vojtěch Dostál: Na první pohled jen slavnostní ikonkou, která se na čas dává na hlavní stránku Wikipedie. Je to koneckonců jen formální milník a využijeme ho nanejvýš k setkání s kolegy wikipedisty.

A.cz: Co přesně si mám pod pojmem wikipedista představit? Znáte se navzájem, nebo se jedná o anonymní přispěvatele?

Jde o poměrně přátelskou komunitu plnou osobních i virtuálních kontaktů. Známe se, potkáváme se a v některých případech víme, kdo za kterou přezdívkou stojí. V Praze i Brně pak probíhají pravidelná setkání.

Komunita zahrnuje studenty i důchodce, učně i profesory vysokých škol a všichni jsou si rovni. Přesto existuje i skupina uživatelů takzvaných správců, kterých je v současné době třicet. Těm pak byly hlasováním komunity propůjčeny některé technické pravomoci, jako například na návrh komunity mazat články či blokovat uživatele. Tito správci ale nejsou správci v běžném smyslu, jako například administrátoři webových stránek, nerozhodují totiž absolutisticky.

A.cz: Chodíte společně třeba na pivo?

Ano, občas zajdeme na pivo. Pokud je ale nějaké aktuální téma, které nás zajímá, scházíme se v kanceláři a diskutujeme třeba o autorských právech, nebo řešíme spolupráci s různými institucemi.

A.cz: Všichni jste ale dobrovolníci, kteří přispívají ve svém volném čase...
Všichni autoři české Wikipedie jsou dobrovolníci. Žádný z nich za to nedostává ani korunu. Já jsem také neplacený, nicméně nejsem jen pisatel článků, ale i členem občanského sdružení Wikimedia Česká republika, které se zabývá propagací českých stránek Wikipedie. Věnuji se tedy komunikaci s médii nebo navazováním vztahů například s vysokými školami, se kterými spolupracujeme na tvorbě článků.

A.cz: Je známé, že Wikipedie má na univerzitní půdě poněkud pejorativní význam.

Profesoři dokonce tuto spolupráci zaštiťují. Domlouváme se přímo s nimi a oni poté zadávají svým studentům úkoly, aby například místo seminární práce napsali na Wikipedii nějaký článek, za což poté dostanou zápočet. Je to způsob, jak něco studenty naučit a zároveň vylepšit naše články.

A.cz: Změnil se tedy pohled učitelů na Wikipedii jako na nevěrohodné médium? Máte zpětnou vazbu od škol, které se s neověřenými či chybnými informacemi potýkají určitě často?

Musím říct, že negativních reakcí je méně, než by se čekalo. Všichni si na Wikipedii obecně stěžují, konkrétních podnětů je ale poměrně málo. Spíše se setkáváme s pozitivním hodnocením, například právě od profesorů, kteří zjišťují, že Wikipedie může obsahovat i kvalitní informace. Někteří profesoři nás přímo doporučují, ale je pravdou, že na vysokých školách je Wikipedie coby pramen citací stále přijímána s nedůvěrou. To je ale dobře. Vždy říkáme, že to je skvělý studijní zdroj, ale špatný zdroj pro psaní odborných prací. Nikomu bychom nedoporučili, aby psal s využitím informací z Wikipedie svoji diplomovou práci.

A.cz: Kdo ověřuje pravost informací a stará se o chod stránky?

Obsah české Wikipedie ovlivňuje jen komunita editorů, kteří ji tvoří. Pokud se vyskytne spor, jestli je v článku něco špatně, diskutuje se a mohou se zapojit všichni.

A.cz: Někdo ale přece musí mít rozhodující slovo.

Chybu může opravit kdokoli. Tlačítko opravit může zmáčknout i nepřihlášený uživatel. Takovou změnu ale okamžitě vidíme ve výčtu, který kontrolujeme, a pokud vidíme něco, s čím nesouhlasíme, tak zakročíme. Ale o tom, jaká verze tam bude, rozhodne komunita. Diskusí i možným hlasováním.

A.cz: Nikomu ale nezabráníte, aby se druhý den vrátil a znovu provedl změnu, která se vám nelíbí.

Pokud se někdo chová tak, že nedbá těchto principů, tak existují způsoby, jak mu v tom zabránit. Máme-li dlouhodobé vandaly, kteří nedělají nic jiného, než že vkládají klamavé informace, je možné je zablokovat.

A.cz: Máte takové vandaly?

Ano, na všech jazykových verzích Wikipedie se vyskytuje denně množství vandalismu. Je potřeba je jen kontrolovat. Příkladů je spousta, například studenti základních škol, kteří pravidelně kolem deváté desáté hodiny ranní vkládají posměšné informace na své spolužáky. V té době jsme už ale ostražití.

Máme ale i sofistikovanější vandaly. Na anglické Wikipedii existoval dokonce článek o válce, která nikdy neproběhla. Onou fiktivní válkou byl Bicholimský konflikt, který byl na stránkách Wikipedie celých pět let, aniž by si ho kdokoli všiml. Byl doplněn velkým množstvím literárních zdrojů a profesionálně napsán. Na stránkách máme pak článek s názvem Kabinet kuriozit, kde se podobné přešlapy uchovávají. Z povedenějších vtípků mohu uvést například článek o republice Tydlistán nebo třeba Tvarohometrické funkce. Někdy je to legrace, ale dost nám to přidělává práci.

A.cz: Existují nějaká témata, na kterých se ani vy, wikipedisté, nedokážete shodnout?

Na české Wikipedii se vedou znovu a znovu spory o neustále stejné věci. Například zda používat progresivní pravopis, jestli upřednostnit pojem Česká republika, nebo jenom Česko. Spory se vedou i napříč jazykovými verzemi Wikipedie, o politických tématech, globálním oteplování i sexuální orientaci. K takovýmto konfliktům musí v komunitě zákonitě docházet, jde ale o to, rozhodnout, jak má být téma zpracované. Dva odborníci na globální oteplování budou mít úplně jiný názor a každý z nich ho bude považovat za objektivní a správný. Takže jde o to, předestřít informace od obou stran. Ne každý editor je toho ale schopen.

A.cz: Na Wikipedii nacházím řadu článků o osobnostech, které nejsou z mého pohledu nijak významné, přesto mají svůj článek. Jak určujete relevanci témat?

Neustále se nám scházejí připomínky ve smyslu, proč když Wikipedie obsahuje tyto informace, tam nemohou být i jiné. V případě významné či bezvýznamné osobnosti jde o to, že článek buď ještě nikdo nenapsal, nebo nikdo nenavrhl na smazání. To může ale učinit kdokoli.

Máme ale striktní pravidlo, jak posuzovat, co je a není významné. A to zda existují pro dané téma dva takzvané nezávislé, netriviální a věrohodné zdroje informací. Pokud najdeme dva takovéto zdroje, které se zmiňují o předmětu článku, prohlásíme téma za významné.

A.cz: Vyhrožují vám žalobami?

Hrozby žalobou jsou poměrně časté, ale nestávají se skutečností. Zatím je to pro nás naštěstí úsměvné. Někomu se například nelíbí, že je o něm napsaný článek. Podmětem se samozřejmě zabýváme a diskutujeme, zda má dotyčný pravdu, a popřípadě článek doplníme. Myslím ale, že by mělo být pro každého Čecha ctí dostat se na stránky Wikipedie.

A.cz: Pořád postrádám nějaké vedení. Jak je možné, že to funguje?

To, že Wikipedie nemá žádného šéfa, který by dohlížel nad obsahem, zajišťuje její nezávislost. Nikdo Wikipedii nemůže nařknout, že se snaží protlačit informace nějaké zájmové skupiny či lobbisty. Působí to anarchisticky, ale je nad tím demokratický řád. Ale ano, titulek rozhovoru by myslím mohl znít "Je zázrak, že to funguje."

A.cz: Server ale někdo musí tzv. obhospodařovat. Odkud je Wikipedie řízená?

Technické fungování serveru zajišťují zaměstnanci nadace Wikimedia v San Francisku. Spravují všechny jazykové verze Wikipedie. Systém je ale navržen tak, aby ho zvládli editovat běžní uživatelé a například mohli rozhodovat, jak bude vypadat hlavní strana atd.

A.cz: Jak je to s financováním webu? Z reklamy vám evidentně příjmy neplynou.

Wikipedie je jeden z pěti nejnavštěvovanějších webů na světě, proto potřebujeme finance na provoz serveru. Na počátku každého roku probíhá fundraisingová kampaň, kdy vyzýváme všechny čtenáře Wikipedie, aby nám na provoz přispěli. Kampaň skončí ve chvíli, kdy se dosáhne stanovené částky. Vybere se ale poměrně rychle. Je to jediná možnost, abychom dosáhli prostředků a nemuseli čtenáře otravovat reklamami. Peníze jdou pak částečně na provoz serveru, výplaty zaměstnanců v San Francisku a na přidělování grantů jednotlivým pobočkám v různých zemích.

A.cz: Přestože to vypadá, že si web žije vlastním životem, vidím za tím velkou práci dobrovolníků. Kolik času jste již Wikipedii obětoval?

Denně přicházím do kontaktu s dobrovolníky a jsem velmi pokorný a neustále za jejich práci děkuji. Je to totiž poměrně časově náročný koníček. Každý tomu věnuje tolik času, kolik má a chce. Značná část mých článků, přesněji řečeno přes tisíc, je z oblasti biologie, kterou právě studuji. Moje motivace je ale společná se všemi wikipedisty. Jsme vesměs lidé, kteří rádi píší a mají informace, o které se chceme podělit s vědomím, že nepracujeme pro žádný komerční subjekt, ale dá se říci pro lidstvo.

autor: Zuzana Mocková | 25. 7. 2014 9:00

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama