Fotopast na pastvině zachytila dva šakaly obecné v polovině srpna, prošli kolem ní. "Pro Podyjí je to dobrá zpráva. Šakal je novým přírůstkem do naší fauny savců a poprvé máme jasný důkaz jeho přítomnosti v podobě videa," uvedl zoolog správy Zdeněk Mačát. Dosud byly k dispozici jen nepřímé indicie - stopy ve sněhu nebo hlášení místních myslivců.
Záběry z fotopasti představují vůbec první přímý důkaz výskytu šakala obecného v této chráněné oblasti. "Zadní část pastviny je málo navštěvovaná a nabízí plachým zvířatům ideální prostředí. Je to přesně ten typ krajiny, který jim vyhovuje," doplňuje Robert Stejskal, koordinátor pastvy ze správy národního parku.
Proměna krajiny a lov
Šakal se šíří přirozeně z Balkánu. Do ČR doputoval přes Maďarsko, kde už jde o poměrně běžný druh, a Slovensko. Udává se, že jednou z možných příčin současné expanze šakala do nových teritorií je změna klimatu a zkrácení doby s trvalou sněhovou pokrývkou v oblastech, které obsazuje. Roli hraje ale i proměna krajiny a její migrační prostupnost či absence konkurenčních druhů v lokalitě, například vlků.
Šakal je potravní oportunista, v potravě má zastoupenou rostlinnou i živočišnou složku - a živí se i mršinami. Z živočichů loví především ty drobné, kdy více než polovinu potravy tvoří hlodavci. Z rostlinné potravy převažují zralé plody. Potrava je podobná jako u lišek, jen hlodavců je v ní ve srovnání s liškou zřejmě více, šakal je mnohem více vázán na zemědělskou krajinu.
V ČR jde stále ještě o nový druh. Například letos v létě ochránci přírody potvrdili výskyt šakalů na Pálavě. Přítomnost šelem tam také zachytila fotopast, a to v národní přírodní rezervaci Tabulová. Na rozdíl třeba od norka amerického, mývala severního nebo psíka mývalovitého se šakal dostal na české území bez přímého přičinění člověka. Je menší než vlk - velikostí je blíže lišce. Na člověka nemá důvod útočit, stejně jako liška se mu vyhýbá.
Text ČTK
