Ticho modliteb, rozmluvy učenců i dusot kopyt. Tajemství skrytá v bývalém klášteře

Ticho modliteb, rozmluvy učenců i dusot kopyt. Tajemství skrytá v bývalém klášteře
Během staletí prošel objekt prelatury mnoha přestavbami. Autorství té dodnes zachované, s monumentálně členěným barokním průčelím, se připisuje Janu Blažeji Santinimu-Aichlovi.
Hlavnímu sálu prelatury dominuje nástropní freska od Karla Františka Töppera.
Sál je možné si prohlédnout v rámci prohlídky zámeckého areálu.
Průčelí baziliky po barokní přestavbě, vlevo budova prelatury. Všechny budovy areálu na sebe reagují. Vznikaly skoro 700 let. Dnes tvoří jeden architektonický celek. Zobrazit 45 fotografií
Foto: Zámek Žďár nad Sázavou, Roman Šulc
Dagmar Tichá Dagmar Tichá
23. 7. 2025 12:20
V areálu někdejšího cisterciáckého kláštera ve Žďáře nad Sázavou byste dnes mnichy hledali marně. Komplex spravuje šlechtický rod Kinských, který tu založil netradiční muzeum a postupně obnovuje jednotlivé budovy. Zajímá vás, jak se nocuje ve více než 700 let staré klášterní zvonici? Teď máte příležitost.

Areál dnešního zámku ve Žďáře nad Sázavou stojí na místě bývalého cisterciáckého kláštera, jen pár kroků od slavného poutního kostela svatého Jana Nepomuckého na Zelené hoře. V době svého vzniku byl klášter duchovním i hospodářským centrem regionu. Po jeho zrušení v 18. století přešel pod světskou správu a postupně se proměnil v barokní sídlo. Dnes se jednotlivé budovy areálu probouzejí k novému životu - citlivě a s respektem k jejich původnímu účelu.

Foto: Zámek Žďár nad Sázavou

Hraběnka Marie Kinsky a designérka Alexandra Dýcková společně vytvářejí ubytovací prostory pro ty, kteří hledají více než jen přespání. Nocovat můžete například ve věži, bývalé klášterní zvonici staré přes 700 let nebo v klášterním mlýně ze 17. století, kde se dřív vařilo pivo, či v domku z 18. století, který původně sloužil k ustájení koní. Vyzkoušet můžete také nocleh v prostorách, které náležely podkonímu a správci areálu, nebo v domě U Kašny, v němž v barokním období sídlila šlechtická akademie, vzdělávací instituce pro mladé aristokraty.

Každé místo má svůj vlastní příběh, který je dnes citlivě doplněn o moderní pohodlí. Architektura, interiéry i atmosféra zůstávají věrné svému původu - bez zbytečného stylizování, zato s důrazem na jednoduchost a přirozenost.

Cisterciácký řád

"Ora et labora" neboli modli se a pracuj bylo heslo svatého Benedikta z Nursie, zakladatele benediktinského řádu, který vzniknul kolem roku 529. O pět set let později, roku 1098, vzniknul nový řád cisterciácký, který na tradici benediktinů navazoval a jehož členové se svým způsobem života chtěli navrátit k jeho naplnění; žít v prostotě a odříkání. Název dostal řád podle nového kláštera v Citeaux, latinsky Cistercium.

Cisterciácké kláštery se budovaly převážně v odlehlých končinách a nehostinných krajích, aby mniši mohli snáze dodržovat přísnou řeholní kázeň. Kolem těchto objektů se většinou nacházel vodní tok a mnoho dosud neobdělané půdy, kterou začali postupně kultivovat. Na polích i zahradách pracovali sami cisterciáci. Cisterciácké kláštery se staly významnými hospodářskými středisky a brzy přilákaly pozornost světské společnosti. 

V Čechách byly cisterciácké kláštery zakládány od 12. století. V důsledku husitských válek a josefínských reforem došlo k zániku a rušení mnoha z nich, ale některé se podařilo obnovit a zachovat dodnes. Navštívit můžete například kláštery ve Vyšším Brodě, Sedlci u Kutné Hory nebo v Oseku v severních Čechách.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy