Praha - Vybrat z historie Novy, která právě překonala patnáct let existence, její největší plusy a minusy, je těžší, než se zdá. Nejde jen o jejich výběr, ale hlavně o zařazení do kladné nebo záporné kategorie. To totiž určují měřítka, vkus a postoje, které vyznáváme.

Je dovoz zahraničních seriálů ohlupováním americkou zábavou, nebo příspěvkem k tomu, že se z Česka stává země se standardním zábavním provozem, ze kterého můžou vyrůst kvalitní díla?

Odpověď zní, že částečně obojí. A že záleží na tom, o kterých konkrétních pořadech se bavíme. 

Podobně je to se zpravodajstvím Novy: tendence pojmenovat věci jasnými a nekomplikovanými slovy se často mění v banalizaci bez souvislostí a v dráždění diváckých emocí.

Právě fakt, že v diskusích se nemá planě absolutizovat, a že je dobré dávat pozor na překročení neviditelných, ale o to důležitějších hranic, je možná největším "přínosem" první komerční stanice.

Uf, snad ani Vladimír Železný by to druhdy neřekl líp.