Režisér Reportérky: Šance ovlivnit je malá, nesmíme to vzdát

Martin Svoboda Martin Svoboda
1. 2. 2015 10:55
Rozhovor s režisérem televizní minisérie Reportérka podle scénáře Josefa Klímy o jeho projektu, ale i možnostech filmů a médií ovlivňovat společnost.
Dan Svátek.
Dan Svátek. | Foto: Profimedia

Rozhovor - Zatím žádný z počinů režiséra Dana Svátka nebyl přijat jednoznačně kladně, přesto se režisér známý snímky Hodinu nevíš a Blízko nebe dál pokouší získat přízeň diváků.

Upřít mu nelze snahu režijní i scenáristickou, kdy si často vybírá náměty s přesahem podle aktuálních kauz. Takovým případem je i jeho nová minisérie Reportérka, která vznikla podle scénáře známého žurnalisty Josefa Klímy pro Českou televizi. Zabývá se stavem českých médií a především všudypřítomnou bulvarizací.

Reportérka.
Reportérka. | Foto: ČT

Vznikly zatím tři díly, scénář ovšem existuje k dalším deseti a zdá se, že zatím největší překážkou k dokončení je zdravotní stav Jiřího Bartošky ztvárňujícího hlavní mužskou roli. Ženskou hrdinkou je pak Tereza Voříšková v úloze mladé novinářky a ve vedlejších rolích se objeví  Václav Jiráček, Tomáš Töpfer, Adam Mišík, Kateřina Brožová, Martin Finger nebo Jaroslav Plesl. První díl má premiéru na ČT1 v neděli 1. února.

Aktuálně.cz: Ve vašich filmech lze dlouhodobě pozorovat snahu o společenský přesah. Blízko nebe se zabývalo multikulturalismem, Hodinu nevíš si vzalo za vzor kauzu heparinového vraha a sérii Reportérka můžeme vnímat jako vrchol této tendence. Co vás k takovým tématům táhne?
Dan Svátek: Lákají mě příběhy, které mají reálnou bázi a které vnáší mezi diváky nějaký reálný konflikt. Třeba ve svém debutu Zatracení, což byl snímek o klukovi, co pašoval z Thajska drogy, jsem chtěl ukázat kontrast mezi veřejným míněním, které se pomalu obracelo v jeho prospěch, když tvrdil, že byl jen volavkou a nevěděl, co dělá, a skutečností. Protože ta byla podle mých informací opačná. O něco podobného se snažím často.

Dan Svátek s Jiřím Bartoškou.
Dan Svátek s Jiřím Bartoškou. | Foto: Profimedia

A.cz: Myslíte si, že filmy a seriály mají schopnost mínění veřejnosti ovlivňovat?
Určitě by mělo jít o jednu ze snah tvůrců. Přinejmenším by měli vnést otázku, pokud možno i dát najevo svůj názor.

A.cz: Ale může se ta snaha setkat s úspěchem? Jsou diváci, zvlášť ti čeští, ochotní přijímat a třeba i přejímat něčí názor?
Nesnadná otázka. Skutečně si nevzpomínám na český film, který by v poslední době výrazněji ovlivnil názor ve společnosti. Ale věřím, že to pořád je v možnosti média. Třeba větší hollywoodský biják tu moc pořád má, ačkoliv z toho bychom asi moc šťastní být neměli. V našich podmínkách tahle síla nefunguje podobně výrazně. To ale nic nemění na tom, že by se o přesah měli tvůrci pořád pokoušet.

Reportérka.
Reportérka. | Foto: ČT

A.cz: Když jste si vzal na mušku média, mohou tuto roli hrát alespoň ona? Nebo i zde už dochází jen k plnění očekávání jejich příjemců?
Myslím, že lidé jsou dnes velmi otupělí především vůči negativním zprávám, kterých najdeme v médiích tolik.

A.cz: Ale není právě to naplňování jejich očekávání? Není tahle nekonečná černá kronika vrcholící třeba Krimi zprávami na Primě, jejichž jediný cíl je ukázat co nejvíc bezúčelně negativních zpráv, ono naplnění diváckých tužeb?
Naopak myslím, že tady jde o ovlivňování. Třeba v Německu nebo Skandinávii podobně dlouhé bloky krimi zpráv nenajdete. Potom se nemůžeme divit, že na jejich základě vzniká všeobecná blbá nálada. Náplň těchto zpráv má bohužel mnohem větší vliv než jakýkoliv film. Zrovna minulý týden jsem se na Krimi zprávy na Primě koukal a dostal jsem z toho opravdu depku, ale možná jsem zbytečně přecitlivělý.

Dan Svátek.
Dan Svátek. | Foto: ČT

A.cz: V distribučních materiálech Reportérky se často objevují spojení „poctivá žurnalistika“, „pravda“ a „objektivita“. Věříte na tyhle pojmy a dají se reálně zachytit, nebo jsou vždycky jen konstruktem?
Samozřejmě nejdou, ale vracíme se tu na začátek: Pořád bychom se o zachycení ideálů měli pokoušet.

A.cz: Reportérka vzniká podle scénáře Josefa Klímy. Ačkoliv jde nepochybně o uznávanou osobnost, nepovažujete za problematické, že nejslavnější část své kariéry vybudoval v televizní stanici, která odmítla sepsat etický kodex?
Jde určitě o kontrast, ale převažuje váha jeho osobnosti a způsob, jakým konkrétně on na Nově pracoval. Tedy poctivě. Přestože sám přiznává, že ne vždycky se jeho záměr povedlo dotáhnout do konce, protože jsme zase u té relativity pravdy, nepochybuju o jeho dobrých úmyslech. Váha jeho reportáží je pak natolik velká, že tuhle otázku úplně potírá.

A.cz: Taky mě během sledování napadlo, že pan Klíma téměř celou porevoluční kariéru strávil jako prominentní žurnalista, hlavní hrdinka Reportérky je ale naopak začátečnice a prakticky amatérka. A místy mi skutečně přišlo, že se příliš nedaří zachytit přesvědčivě onen stav, kdy se úplný nováček musí teprve probít.

Dan Svátek při natáčení seriálu Reportérka.
Dan Svátek při natáčení seriálu Reportérka. | Foto: ČT

Možná se zdá, že hrdinka se podivně rychle dostává do víru dění, jako by o to nemusela zvlášť usilovat. Tady musím říct, že děj začíná ve chvíli, kdy už má za sebou několik kol konkurzu, takže jde jenom o dojem. Josef nepochybně ví, jak tyhle principy fungují, i když je už jenom pozoruje nebo o nich slyší. Takových začátečnic jistě zažil bezpočet a prostě z nich udělal naši hrdinku.

A.cz: A existuje vůbec řešení na zobrazený problém bulvarizace médií?
To je zase velmi těžké. Myslím, že když majitel z finančních důvodů trvá na bulvarizaci, nezbývá těm, co nesouhlasí, než odejít jinam. Tak funguje kapitalismus, ačkoliv je zase správně, aby se s tím lidé pokoušeli bojovat. Stát si za ideály i za cenu ztráty zaměstnání.

A.cz: Je dnes v Čechách médium, které tenhle boj vede vítězně?
Těžko říct. Týdeník zobrazený v našem seriálu by šel přirovnat k Reflexu, který Josef Klíma spoluzakládal a kde ten pocit občas mám. A třeba i Respekt považuji za časopis, který se ještě vyplatí číst a u nějž může mít člověk pocit, že má nějakou hodnotu, co se té pravdy týče.

Reportérka (Jiří Bartoška).
Reportérka (Jiří Bartoška). | Foto: ČT

A.cz: Zmiňoval jste, že jako první jste pyšný na audiovizuální stránku seriálu. Není někdy těžké udržet společenský přesah a zároveň režírovat natolik důrazně a efektně?
Musíme si hlídat kombinaci všech aspektů, aby seriál vypadal stejně dobře jako zahraniční komerční konkurence. A já jsem hrdý, jak ho Jakub Šimůnek nasnímal, a díky dobře připravovanému prostředí pak měli herci prostor předvést co nejlepší výkon. Vizuál a děj zkrátka musí být na úrovni funkčního kompromisu.

A.cz: Když mluvíte o kompromisu, při výstavbě dramatického příběhu je určitě potřeba se trochu odklonit od reality, aby byl výsledek pro diváka atraktivní. Nakolik jste záměrně poodstoupil od zobrazení skutečnosti?
Scénář se musel doladit tak, aby zůstalo zachováno, co chtěl Pepa Klíma říct, ale zároveň aby to bylo pro diváka srozumitelné. Tím ale nechci říct, že bychom přešli na úroveň jednoduchosti a banality. Snažili jsme se ale převést text tak, aby byl podle nás seriál co nejlepší. Tomu se staví do cesty i další překážky. Finance, nemoci herců, počasí... Mnohokrát se z různých důvodů musíme rozhodovat, co je v tuhle chvíli pro příběh nejvhodnější, i když připraveno to bylo úplně jinak. Zvlášť když počet natáčecích dní u televizní produkce není zvlášť vysoký a my se snažíme o filmový styl.

Dan Svátek.
Dan Svátek. | Foto: ČT

A.cz: A jak se vám pracovalo pro televizi? Seriál jste dosud nenatočil.
Snažím se přistupovat k televizi bez rozdílů. A není k nim ani mnoho důvodů. Pokud si někdo na televizi v tomhle ohledu stěžuje, já se k nim rozhodně nepřidám.

A.cz: Pracoval jste s vlastním štábem?
Ano, to byla moje podmínka a naštěstí mi bylo vyhověno.

A.cz: Takže lze Reportérku nazvat vaším a Klímovým autorským projektem?
Já bych se tu nerad stavěl přímo po Pepův bok. On říká, že jde o jeho nejosobnější dílo založené na jeho zážitcích, a já se snažil i o jeho spokojenost. Některé věci jsem sice musel udělat jinak, než zamýšlel, ale to se stává.

A.cz: Zatím jsou hotové tři díly, ale scénář existuje k deseti dalším. Tvoří těch třináct dílů nějaký celek?
Ano. Každou epizodu sice rámuje jeden případ, ale vývoj postav je rozpracovaný do všech třinácti epizod.

Reportérka (Tereza Voříšková).
Reportérka (Tereza Voříšková). | Foto: ČT

A.cz: Na vývoj viditelně čeká protagonistka. Není napsaná až příliš okatě pro tento účel? Není právě ona tím ústupkem divákům? Už jen jak často ji zabíráte různě svlečenou v bytě zavání určitým podbízením. Musí si opravdu telefonovat s Bartoškou, když se koupe ve vaně, nebo jí to v ní prostě bezúčelně sluší?
Ohledně toho bytu... v něm není zase tolik možností udělat záběr zajímavým, tak jsme tomu museli trochu dopomoct. Proč tedy Terezu nedat do vany, zvlášť když jí to tam opravdu sluší? Jinak se často i u lidí, jejichž názoru si hodně cením, setkávám s výtkou, že hrdinka je ze začátku trochu neschopná a nesympatická, ale ona opravdu čeká na vývoj a v rámci těch třinácti dílů se hodně změní. I proto jsem chtěl původně novinářům promítnout až třetí díl, protože s prvním, kde se musí rychle představit všechny postavy, je vždycky problém.

A.cz: Reportérka se hodně věnuje konfliktu „mladých úlisných zlých“ novinářů a těch „starých a zkušených“. Vnímáte to opravdu tak, že nastupující generace snižuje úroveň žurnalistiky?
Nenazval bych to až tak kontrastně, sám jsem ve věku Jardy Plesla nebo Vaška Jiráčka, jejichž hrdinové jsou v pozicích „mladých pušek“, takže bych měl jejich situaci chápat a možná jim i fandit. Nicméně respektuju názor staršího, a když někdo sveřepě prosazuje ten vlastní oproti někomu se zkušenostmi, příliš mu nevěřím.

 

Právě se děje

před 11 minutami

Boeing vyplatí odškodné rodinám obětí dvou nehod stroje 737 MAX

Americký výrobce letecké techniky Boeing odškodní rodiny 346 lidí, kteří zahynuli při haváriích dvou letadel typu 737 MAX v Etiopii a Indonésii. Poškozeným vyplatí 144 500 dolarů (3,4 milionu korun), uvedla dnes společnost v prohlášení.

Padesátimilionový fond, který vznikl letos v červenci a z něhož chce Boeing pozůstalé vyplatit, začne okamžitě přijímat žádosti od pozůstalých. Částka bude uvolněna nezávisle na žalobách, kterým firma kvůli haváriím čelí. Odškodnění si rodiny mohou nárokovat do konce listopadu.

Letecká společnost také v červenci prohlásila, že hodlá vyhradit dalších 50 milionů dolarů (1,1 miliardy korun) na podporu vzdělávání a hospodářství v obou zemích, kde k nehodám došlo.

Boeing 737 MAX 8 letecké společnosti Ethiopian Airlines spadl letos v březnu šest minut po startu z letiště zhruba 60 kilometrů od etiopské metropole Addis Abeba. Při nehodě zemřelo všech 157 lidí na palubě. Oběťmi byli lidé z 35 zemí, včetně čtyř Slováků.

Stejný stroj měl nehodu už loni v říjnu, kdy se letadlo nízkonákladové společnosti Lion Air se 189 lidmi na palubě zřítilo po startu z letiště v Jakartě. Ani tehdy neštěstí nikdo nepřežil.

Zdroj: ČTK
Další zprávy