Recenze: Cirkus Bukowsky je neodolatelný i na hraně parodie

Jan Gregor Jan Gregor
16. 12. 2014 8:10
Noirově potlačené barvy, dynamický střih a práce se zvukem a výborná hudba Tadeáše Věrčáka vytvářejí atmosféru Cirkusu Bukowsky, které je těžké nepodlehnout.
Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Recenze - Po třech zhlédnutých dílech druhé série Cirkusu Bukowsky si člověk potvrdí dojem, který měl z prvních šesti dílů odvysílaných před rokem: takhle sugestivně vyhlížející žánrovka se ještě v českých televizích neobjevila. Je to celé tak přesvědčivě odvyprávěné, že jeden raději moc nezkoumá, jestli dává smysl, aby postavy jednaly tak, jak jednají, a jestli nejsou některé příběhové linie poněkud přitažené za vlasy.

Jestliže scénář je určitě nejdiskutabilnější složkou celého díla, i na něm je v dobrém slova smyslu vidět poučenost současnou seriálovou produkcí. Málokterý český seriál pracuje tak dobře s tempem vyprávění a napětím.

Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Pachlův scénář střídá dynamicky dějové roviny, pracuje s cliffhangery, servíruje informace tak, aby byl stále o krok před divákem a dva kroky před svým osudem vláčeným hrdinou Nestorem Bukowskym (Pavel Řezníček). Když je potřeba, umí zase zvolnit a dopřát hrdinovi, který se snaží přijít na to, kdo mu usiluje o život, trochu té chlapsky melancholické reflexe.

Úvah se Řezníčkova postava dopouští takřka výhradně ve zbytečně nadužívaném voiceoveru. Komentáře mimo obraz fungují dobře jako ironický zcizovák v rekapitulacích předešlých dílů, ale jinak Bukowsky ve svých často klišovitých promluvách vysvětluje, jak se cítí nebo co si myslí o tom, co se kolem něj děje, což jsou věci, které bychom ideálně měli poznat i bez toho. Voiceover tu je ukázkovým příkladem kontraproduktivní scenáristické berličky.

Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Pravdou je, že Bukowského silácké bonmoty alespoň vnášejí více světla do motivací hrdiny, jehož eskapády by měly být emociálním jádrem příběhu, ale který se dějem probíjí jako bezkrevně mátožná variace na romantického drsňáka americké tvrdé školy.

Řezníček je typově přesný, ale jeho loserovský děvkař má v sobě až příliš zastydlé infantility, chcípáctví a podivně machistického přístupu k ženám, aby s ním mohl člověk jednoduše sympatizovat.

Charizmatičtí muži

Na rozdíl od současných skandinávských kriminálek, které běžely nedávno v ČT, jako je Zločin nebo Most, se Cirkus Bukowsky jeví jako hra na čistě mužském hřišti. Zatímco Seveřané nabízejí globálnímu publiku plnokrevné ženské kriminalistky jako Sarah Lundová nebo Saga Norénová, v seriálovém policejním týmu nevyšla na ženy ani epizodní rolička.

Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Bukowského sparingpartnerem je i v druhé sérii poručík Kuneš v podání Hynka Čermáka. Dostává zde k dobru věci více prostoru, protože aniž by jeho postava byla nějak výrazně plastičtější než ta Řezníčkova, Čermák mu vtiskuje nepopiratelné charisma. Sílu i zranitelnost zarputilého poldy s rozháraným osobním životem uhraje jen očima.

Casting a vedení herců patří mimochodem určitě k největším kladům seriálu. Typově přesné výkony tu v menších rolích podávají třeba Karel Dobrý, Jan Vlasák nebo Norbert Lichý.

Na hraně parodie

Co se konkrétního obrazu policejní praxe týče, odchylují se autoři od realismu skandinávské školy směrem k béčkově efektním peripetiím. To by samo o sobě nevadilo. Třeba dějová linie, v níž se Kuneš chce dostat na stopu nájemného zabijáka a přes volavku si objedná svou vlastní vraždu, by se klidně mohla objevit v některé z knížek nejpopulárnějšího detektivkáře na českém trhu Jo Nesbøa, jehož hrdinu Harryho Holea Kuneš typově trochu připomíná.

Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Ale kde Nesbø nabízí perfektně vysoustružené zápletky založené na realistickém využití vyšetřovacích metod, sklouzává Cirkus Bukowsky občas nechtěně na hranu parodie.

A že nepřeváží až za ni, za to může právě vymazlený vizuál. Noirově potlačené barvy, dynamický střih a práce se zvukem a výborná hudba Tadeáše Věrčáka vytvářejí atmosféru, které je těžké nepodlehnout a díky níž je člověk ochotný nechat se unášet dějovým proudem a ignorovat většinu z výše uvedených nedostatků.

Cirkus Bukowsky II.
Cirkus Bukowsky II. | Foto: Česká televize

Ať už osobní patálie Nestora Bukowského skončí jakkoli, je to hlavně postava Kuneše, která táhne celé vyprávění. Pachl teď natáčí film Gangster Ka a Hynka Čermáka obsadil do role hrdiny inspirovaného Radovanem Krejčířem. Něco mi říká, že by to mohla být událost. A pokud se potom Jan Pachl vrhne do práce na spin-offu postavy poručíka Kuneše v projektu s pracovním názvem Rapl, jak o tom kdesi mluvil, jde o další důvod k těšení. Autorů, kteří zvládají žánrové řemeslo tak jako tenhle mladý režisér, aby člověk v české filmové branži pohledal.

 

Právě se děje

před 4 hodinami

Šlégr je dál koučem Litvínova, jeho rezignaci vedení nepřijalo

Jiří Šlégr zůstává koučem hokejistů Litvínova. Olympijský vítěz z Nagana, který je zároveň šéfem klubu, dnes nabídl rezignaci na trenérskou funkci, ale představenstvo ji nepřijalo. Realizačnímu týmu doporučilo provést změny v kádru.

Litvínovu se nedaří od začátku extraligy a dosud vyhrál jen tři zápasy. Po dvanácti kolech má pouze jedenáct bodů a je předposlední.

Po nedělní porážce 3:4 s Olomoucí, která byla pro klub třetím nezdarem za sebou, vedení Litvínova oznámilo, že jedná o změně na postu hlavního trenéra. Mezi kandidáty na nového kouče byl podle Šlégrova vyjádření v médiích i litvínovský odchovanec Vladimír Růžička, bývalý kouč národního mužstva a Šlégrův spoluhráč ze zlatého naganského týmu.

Nakonec zůstává na střídačce Šlégr. Bývalý vynikající obránce převzal tým v závěru minulé sezony místo odvolaného Milana Razýma.

Další zprávy