Reality show Výměna manželek v nás vyvolává ty nejnižší pudy, říká psycholog

Zuzana Mocková Zuzana Mocková
3. 3. 2016 10:04
"I divák, který je sociokulturně velmi vysoko, má stejně někde ve svém nevědomí tu odvrácenou část, která je agresivní, impulzivní a neempatická. Bude se na Výměnu manželek dívat, přestože ji bude nazývat brakem," říká párový terapeut Pavel Rataj o tom, co Čechy přitahuje na pravidelné dávce emocí v podobě reality show Výměna manželek. Kdo je ochoten odhalit před národem své soukromí a co vypovídá sledování Výměny manželek o divácích? Rozhovor s psychologem Pavlem Ratajem.
Výměna manželek
Výměna manželek | Foto: TV Nova

Aktuálně.cz: V televizi opět běží reality show Výměna manželek, která stojí na divácky atraktivním výběru účinkujících. Jací lidé se podle vás do pořadu hlásí?

Pavel Rataj: Těžko říci, nejsem klinický psycholog, abych dělal diagnostiku, nicméně je to typ lidí, který dokáže z nějakého důvodu porušit svou hranici soukromí. Hranice jsou pro partnerské vztahy velmi důležité. Mají svůj smysl – chrání a oddělují vnitřní svět rodiny od vnějšího.

Případ Výměny manželek je ovšem přímo zbouráním oné hranice. Samozřejmě i mimo obrazovky existují páry, jež nemají problém provozovat například skupinový sex, kdy také dochází k porušení intimity. Hranice ve vztazích by neměly být jen pevné, ale i propustné. Jejich narušení může mít ale velmi negativní dopady.

Rodina ze starších dílů reality show Výměna manželek
Rodina ze starších dílů reality show Výměna manželek | Foto: archiv TV Nova

Můžeme se domnívat, že účinkující jsou často lidé s nižší mírou empatie, větší sebestředností, prvky exhibicionismu a zřejmě i velkými frustracemi či nespokojeností. Nikdo jiný by své děti a partnera takto veřejně nevystavoval. Chtějí nějak vypadat, stylizují se, ale nedochází jim, jaké to všechno může mít následky a pod jakým tlakem společnosti se po natočení a zveřejnění svého příběhu ocitnou. Okolí je může negativně hodnotit, což je dostane pod velký a nepříjemný tlak.

A.cz: Takže účastníci často potlačují potřebu chránit rodinu a soukromí…

Otázkou je, jestli to potlačují, nebo jestli tu potřebu vůbec mají. V případě sociopatů o tomhle totiž nemůže být řeč. Ti se snaží sice navázat a udržet dlouhodobé vztahy, ale je to pro ně velmi komplikované. Mají také často problém s hranicemi. Nechci tím ale říci, že Výměna manželek je plná psychopatů nebo sociopatů, ale můžeme se domnívat, že jich tam bude více než v běžné populaci.

Zároveň se tam mohou hlásit i vztahově nezralejší jedinci, protože naopak zralý člověk má potřebu chránit jak sebe, tak svého partnera i děti. V pořadu se ale většinou objevují několikačlenné rodiny. Jaký pak může mít taková pozornost spojená s natáčením dopad na děti? Žádný průzkum kolem pořadu ale neexistuje, takže nikdo nemůže říci, jaký je přesný psychologický profil účastníků.

A.cz: Co je tedy motivuje? Jde opravdu jen o slibovanou částku za natáčení, která je 50 tisíc korun?

To není malá částka. Některé ženy se svlékají i za mnohem méně. Peníze jsou velkou motivací, často proto, že účastníci jsou socioekonomicky na nižší úrovni. Někteří mají i dluhy. Pokud ale do toho jdou s představou, že jim pořad pomůže v nefunkčním vztahu, je to velmi naivní a nezralá představa.

A.cz: Nepřijde vám, že v posledních dílech tvůrci přitvrzují ve výběru lidí, kteří jsou často pod hrozbou exekuce a na pokraji rozvodu?

Pořad jsem nějakou dobu neviděl, ale odpovídá to trendu – čím drsnější a emocionálně výživnější, tím je větší sledovanost. I na tom je postavený například Zdeněk Pohlreich a jeho Ano, šéfe! Vyvolává emocionální scény, a proto je oblíbený. I divák, který je sociokulturně velmi vysoko, má stejně někde ve svém nevědomí tu odvrácenou část, která je agresivní, impulzivní a neempatická. Proto je člověk fascinován a přitahován něčím podobným v televizi, aniž by tomu více rozuměl. Bude se na Výměnu manželek dívat, přestože ji bude nazývat brakem.

A.cz: Dá se tedy říci, že tento druh pořadu útočí na naše nízké pudy?

V každé lidské duši jsou vědomé složky, ale i ty nevědomé, do kterých patří vše, co vytěsňujeme, to, co říkáme, že nejsme a nepatří k nám. Tuhle oblast nemáme příliš pod kontrolou, díky čemuž nás ve vnější realitě fascinují, nebo naopak velmi štvou věci, které rádi konzumujeme.

Účastnice reality show Výměna manželek.
Účastnice reality show Výměna manželek. | Foto: archiv TV Nova

I věrný a loajální člověk, jenž žije ve stereotypním a neuspokojivém vztahu, tak má někdy provokativní fantazie – jaké by to bylo, kdyby svého partnera vyměnil. Přesně do těchto potlačovaných představ se Výměna manželek trefuje. Hledáme v tom úlevu, zděšení, výstrahu, ale zároveň nás to dostává do situace, která nemá s dlouhodobým partnerstvím nic společného. Výměna spíše připomíná vzruch mileneckého aktu. Chvíli mají společně žít dva naprosto cizí lidé, kteří se vzájemně neznají. Jedná se o prvek začátku vztahu, což může být pro mnohé vzrušující či dráždivé.

Navíc jsme každý v nitru tak trochu exhibicionista a tyto nízké nevědomé pudy mohou hrát ve sledování pořadu velkou roli. Žádný kvalitní dopad do partnerských vztahů bych v tom ale nehledal. Jde spíše o úlevu, odstrašení, ne o práci na vztahu. Ta vypadá úplně jinak a nebyla by možná tak divácky zajímavá.

A.cz: Pořad je ale koncipován právě jako způsob řešení problémů, i když to tak mnohdy nevypadá.

Pokud budu chtít pracovat a vyznat se ve vztahu, potom není tento druh pořadu tou nejšťastnější cestou. Jsou lepší způsoby, konstruktivnější a bezpečnější, které jdou do větší hloubky. Tady se nepracuje na zlepšení vztahu nebo hledání řešení, jak zrát a zacházet s emocemi a odlišnostmi. Pořad je postavený na překvapení a šoku. Divácky je to jistě atraktivní, ale není to růstová záležitost, která by někoho někam posouvala.

Coby párový terapeut tento pořad nemůžu hodnotit vůbec pozitivně. Není tam ani příliš věcí k zamyšlení. Lépe hodnotím pořad České milování, kde nedominuje tolik exhibicionismus a vede diváky k zamyšlení i odhalení určitých typů milování.

Mgr. Pavel Rataj

  • narodil se 3. ledna 1977 ve Strakonicích
  • vystudoval psychologii na FF UK v Praze
  • v roce 1999 založil občanské sdružení Prevent poskytující péči drogově závislým klientům
  • pracoval ve Středisku výchovné péče Klíčov jako rodinný terapeut
  • od roku 2006 působil jako rodinný a manželský poradce na Praze 4
  • v současné době pracuje v privátní psychologické poradně
  • je spoluautorem projektu České televize Jak na vztahy

A.cz: Mohou být přesto reality show divákům něčím prospěšné?

I negativní věci jsou prospěšné. Dávají nám úlevu, uspokojují, ale divák díky tomu nevyroste. Televize nám nabízí pestrou škálu témat od tabuizovaných až po ta perverzní, která porušují hranice, a tím přitahují diváky.

Vezměte si jen porno stránky. Neustále rozšiřují další a další kategorie porna, což společnosti nic nedává, spíše to o ní něco vypovídá. Odtrháváme se od sebe, ztrácíme svou podstatu a utíkáme od skutečných řešení. Takže tohle všechno je jen ventil. Ale nechci být za moralistu.

A.cz: Co tedy sledování tohoto druhu pořadu o nás přesně vypovídá?

Žijeme v době konzumu, těžkým a náročným životem, který je plný povinností a starostí. Toužíme po spokojenosti, to se nám ale moc nedaří. Proto hledáme kompenzaci a prostředky, jak se uvolnit, takže konzumujeme. Někdo chodí nakupovat, jiný neustále sleduje příběhy někoho jiného. Říká si sice filmový labužník, ale ve skutečnosti je to konzument příběhů a sám v tom svém tápe.

Unikáme tak od hledání bytostního já. Kdo jsem? Co jsem? Co tu dělám? Jaké je mé poslání a vnitřní štěstí? Tyhle odpovědi nám televize nikdy nenabídne.

A.cz: Zní to, jako bychom ani nežili.

Ano, uvádí se, že minimálně každý druhý spíše přežívá. Mají sice pocit, že si užívají, cestují, nakupují materiální statky, radují se z pracovních pozic, honí se za svými ambicemi a výkony. Vesměs ale jen čekají na období krize, které jim ukáže, že vnější štěstí není to, o co v životě jde. To je mnohem hlouběji, totiž v nás.

Je sedm základních emocí, které prožíváme, a ty se spolehlivě propíšou ve výrazu tváře, říká psycholog Jan Ženatý. Když člověku o něco jde, pozná, že nemluví pravdu. Chce být lepší než detektor lži. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

před 6 minutami

Vítkovice Heavy Machinery jdou do prodeje, odhad ceny je 1,3 miliardy korun

Ostravská firma Vítkovice Heavy Machinery (VHM), kterou soud v létě poslal do konkurzu, jde do prodeje. Ve výběrovém řízení se prodávají obří výrobní haly i se strojním vybavením na více než 50 hektarech pozemků. Odhadní cena nemovitostí i movitého majetku, které se prodávají vcelku, činí 1,3 miliardy korun. Prodejem pověřil věřitelský výbor aukční a dražební společnost Gaute. ČTK to dnes za Gaute sdělil Jaroslav Martínek.

"Společnost Gaute od 2. prosince zveřejnila informace pro zájemce na svém portálu www.verejnedrazby.cz. Tímto dnem zároveň začíná lhůta, během které se zájemci můžou detailně seznámit s předmětem prodeje v takzvané datové místnosti," uvedl Martínek. Samotné výběrové řízení začne 6. ledna.

VHM jsou producentem ocelí a výrobků z nich. Insolvenční návrh podalo v březnu samo vedení, podle kterého byla firma dlouhodobě ztrátová a už nebyla schopná platit své závazky, zejména za dodávky energií. Problémy prohloubil koronavirus a opatření proti jeho šíření.

Zdroj: ČTK
Další zprávy