Anketa - Ještě před volbou nového generálního ŕeditele ČT a vítězstvím Petra Dvořáka jsme odborníkům i osobnostem z veřejného života položili otázku, jaká programová rozhodnutí by měl nový šéf veřejnoprávního média - hypoteticky hned - udělat.
Ptali jsme se na konkrétní věci typu úrovně zpravodajství či zastavení diskutovaného seriálu Vyprávěj a některých zábavných pořadů. Součástí ankety byla i odpověď na to, v jaké situaci se nyní ČT celkově nachází a jak by měla plnit svou veřejnoprávní funkci pod novým šéfem.
Karel Hvížďala: Nový ředitel by měl nejprve se svými lidmi definovat přesně pojem veřejné služby ve veřejnoprávní televizi. Vypracovat televizní statut, který by vše precizoval a z toho by mělo vyplynout vše ostatní, to znamená organizační struktura, pravomoci (ředitelé by měli být odpovědní za rozpočty a šéfredaktoři za obsah, to znamená, že jejich podřízenost je přísně selektivní) a náplně jednotlivých vysílaných kanálů.
Jan Burian: Od nového ředitele bych žádal razantní postoj ve věci veřejnoprávnosti - tj. okamžitou snahu o eliminaci bezduché "zábavy" a zastavení závodu o nejvyšší sledovanost s Novou a dalšími kanály. Sledovanost brát v úvahu pouze pro kontrolu a orientaci, nikoli jako argument pro kvalitu pořadů. A když chcete konkrétně, tak přestat s "normalizační zábavou" a okamžitě uvádět nové pořady zaměřené na vědu, kulturu, vzdělání, zdravotnictví, historii a zahraniční politiku. Přestat propagovat tváře politiků a tzv. celebrit a dát prostor odborníkům a lidem, kteří si uchovali morální kredit.
Václav Cílek: V televizi je poměrně kvalitní zpravodajství - i když co se týče dění ve světě, bych se raději spolehl na kombinaci anglické Al Džazíry a britské BBC. Ale první věc, kterou by měl nový ředitel udělat, je prostá kontrola technického vybavení - nejsou vhodné kamery, teleobjektivy, stativy, zálohovací zařízení a kvalitní střižny. Jinak bych asi víc směřoval k vlastní produkci, jak televizních filmů, tak dokumentů. Rovněž schází vlastní investigativní žurnalistika a chytrý humor.
Čtěte také:
Nový šéf ČT Dvořák: Dětský kanál vyjde na 150 milionů
Milan Kruml: Ví Česká televize, co chce vysílat?
Helena Zikmundová: Když odhlédnu od problémů, kterými trpí všechny české televizní stanice, hlavně opožděnosti a zoufalého nepochopení v přebírání zahraničních trendů, vidím v programu ČT dlouhodobě dva velké omyly. Za prvé přesvědčení, že televize veřejné služby se pozná podle širokého záběru za každou cenu a že musí být za všech okolností uměřená. První vede k nesystematickému pokrývání kdečeho a odškrtávání pomyslných položek na úkor kvality zpracování.
Druhé vychází z mytického spojení "veřejný zájem", které v ČT ospravedlňuje preferenci školně poučných námětů, neschopnost podat věci poutavě a nedostatečnou odvahu využít postavení jediné stanice, která neriskuje existenční problémy, když nabídne publiku něco žánrově nebo stylově odvážnějšího.
To, co se prezentuje jako hodnotná dokumentární nebo hraná tvorba, je navíc často jenom zjednodušující, uondaný a špatně napsaný kýč. Seriály jako Cukrárna nebo Vyprávěj budí dojem, že jejich tvůrci žijí nejen mimo aktuální vývoj v oboru, ale i mimo realitu. Ve veřejném zájmu je dělat dobrou současnou televizi, nikoliv plodit neohrabaná díla zarezlá v čase a hlavně se snažit nikoho nenaštvat.
Jan Kraus: Čím větší respekt u diváků a společnosti bude ČT mít, tím méně řečí se povede o veřejnoprávnosti. Respekt by ale musela získat pochopitelně jiným způsobem než komerční media. Televize, na kterou nikdo nekouká, zanikne.
V kontextu mediálního vývoje to mají a budou mít televize čím dál těžší. Bude potřeba víc kvalifikovaných a víc talentovaných lidí. Top tváře televizí představují všude na světě současně jejich značku. Budou čím dál dražší, protože nikde jich není mnoho.
Výsledky a produkty ČT jsou výsledkem jejího vnitřního stavu. Rozpočet je téměř vyrovnaný. (Političtí a mediální idioté po této samozřejmosti halasně volali.) Produkty jsou vesměs také vyrovnané - téměř ne konkurence schopné. Řeči o seriálu Vyprávěj jsou scestné. Jde o jeden z mála produktů, který má vůbec odezvu. ČT vyrábí stovky pořadů, ale nikdo o nich ani neví. Zpravodajství je tak vyvážené, že při ničem jiném se lépe nespí.
Uvnitř ČT jsou ale již několik let na vzestupu vlastnosti a principy, které byly tak vlastní bývalému režijnímu slouhovi Janečkovi. Zášť, rovnostářství, pikle, šmelina a msta. S takovým mentálním prostorem nemá šanci nikdo a na nic. Současná volba je klíčová. Bude-li výsledkem volba kmotrovského slouhy, další ředitel se už možná volit nebude.
ČT zdaleka není jen televize. Má blízko k pozoruhodnému městečku, kde žije zvláštní etnická skupina, krmená a pěstována spoluobčany. A tu začít řídit a směrovat k normálu, k trhu, k práci, kvalifikovanosti, loajalitě a profesní úctě, k lidem... to je jen pro fajnšmekra.
Jan Urban: Posílit funkci nezávislého Etického panelu, který by měl dostat i právo veta nad dramaturgií - to by ČT zbavilo nesmyslného lpění na tupých masových seriálech a filmech. Zrušit sportovní kanál ČT4, protože sport je komerčním odvětvím a nepatří na veřejnoprávní kanál.
Ušetřené peníze věnovat na vlastní tvorbu, především na profesionalizaci zpravodajství a publicistiky. Ty by měly spadat pod intendanta, jehož hlavním úkolem by bylo zuřivě pronásledovat jakékoliv pokusy o propojení s politikou a lobbingem. Všechny kontakty a jakýkoliv pokus o ovlivnění by měly být okamžitě zveřejněny. Jejich nepřiznání by pak mělo být důvodem k okamžité výpovědi.
Jiří David: Jsem menšinový divák ČT, z tohoto mého hlediska chci jediné: kulturní kvalitu jednotlivých typů pořadů. To mimo jiné znamená, že by měla ČT pochopit svou nestrannost a tuto nestrannost pak umět deklarovat i do své struktury a skladby pořadů. S tím souvisí výběr dramaturgů - jenž je v současnosti už z povahy zábavných pořadů děsivý, přízemní, selankovitý, smutný, bez zanícení - i šéfů zpravodajství a jejich podřízených (zde je situace přece jen zajímavější).
Nový ředitel by měl zásadně odbourat nekompetentní nekulturní rutinéry, případné devótní přisluhovače české politické scény, a naopak hledat silné erudované jedince, kteří se beze strachu a vědomě kontextuálně orientují v realitě světa, o kterém informují, či vytváří prostor pro nevyvážený názor.
To je samozřejmě utopie, neboť jak z tak obrovského molocha chtít v horizontu pěti let odseknout desítky lidí, kteří tam snadno přežívají, nebo dokonce pohodlně parazitují na úkor několika schopných jedinců. Nedávám ani novému ředitele ČT příliš šancí, že to systémově dokáže, vše směřuje spíše ke kosmetickým změnám, které se alibisticky budou vydávat za radikálnější řešení.
Ivo Mathé: Opravdu "ihned" může generální ředitel ČT zarazit - na všech okruzích - zaplevelování programu hloupým a otravným teleshoppingem a špatným tzv. selfpromotion. Nejlépe okamžitým odvoláním obchodního ředitele. Zásahy do připraveného programu k vysílání, dokonce do vysílacího schématu jsou kroky, které vyžadují měsíce.
Dramaturgické změny, např. ve strategii seriálové produkce, účasti na koprodukcích celovečerních filmů nebo dokonce v akvizici trvají léta. Jen teoreticky může direktivně vyměnit s okamžitou platností moderátory, šéfy na různých úrovních, k tomu by ale musel mít připraven celý tým a o své volbě vědět s delším předstihem. Televize je cosi jako zaoceánský parník, také ji hned neotočíte ani nezabrzdíte, i když si přivedete nové kormidelníky a strojníky.
Jan Potůček: Rychle se dají ovlivnit jen některé pořady, především ty živě vysílané. Ukončil bych třeba experiment Pokondr live, nebo bych ho přinejmenším přesunul z šílených dekorací, jež odpovídají začátku 90. let. Relativně rychle se dají dělat změny ve zpravodajství, v publicistice. U dramatické tvorby to je horší, ta je už na letošní i příští rok hotová a stahování seriálů by znamenalo pro ČT škodu. Seriál Vyprávěj, ačkoli jej opakovaně kritizuje předseda Rady ČT Milan Uhde, je momentálně nejúspěšnějším pořadem ČT 1. Stahoval by ho jenom idiot.
Na ČT 1 by se měly postupně zastavit pořady, které ustrnuly na pomezí zábavy 80. a 90. let. Ten program je strašně starý, oslovuje lidi nad 50 let, aniž se snaží vychovávat si novou generaci. Výsledky letošního podzimu jsou toho jasným důkazem. Nový generální ředitel ale zatím může povětšinou pouze šachovat s vysílacími časy a dny pořadů, které má k dispozici. Dramatická tvorba, která vznikne za Petra Dvořáka, se na obrazovku dostane až v průběhu roku 2013.
Vít Klusák: Rád bych Vám vyhověl a na otázku odpověděl, ale mám jeden zásadní problém a ten zní - nemám televizi a už nejméně 3 roky jsem před ní neseděl. Takže vůbec netuším, jak vypadá onen diskutovávaný seriál Vyprávěj a kolik normalizačních bujarostí zrovna běží. Když chci něco vidět, tak si rozkliknu i-vysílání. Díky tomu vídám dokumenty kolegů, kterých je bohužel jen pár do roka a jednou za čas si pustím Reportéry ČT (třeba 10 dílů najednou) a ty mi přijdou dobří. Ale touhle ojedinělou zkušeností moje výlety do vysílacího schématu ČT končí. Takže jen doufám, že pan Dvořák provede takové změny, aby mě to lákalo klikat i na jiné pořady, nebo si dokonce koupit ten krám, čímž mám na mysli televizní přijímač.
Táňa Fischerová: Na toto téma už bylo řečeno snad všechno a nechci se opakovat. Rozhodně nedělat z ČT komerční televizi a nezápasit o sledovanost. Podporovat kvalitní umělecká díla, dokumenty, pohádky a pořady pro děti a mládež. Návrat k producentskému systému, který dříve stál na důvěryhodných osobnostech a odpovědnosti jednotlivců by byl asi dobrý. Nezávislé a kvalitní zpravodajství, do kterého nezasahují politici ani žádní lobbisté. Zastavit outsourcing a vyrábět většinu sama. Jenže to zní jako pohádka. Nevím, dnes je dnes, na nic není čas.
