Glosář - Věnoval jsem se v úterní sváteční den docela masochistické činnosti. Dal jsem si (ne v kuse) čtyři díly ze čtvrté série novácké Výměny manželek a měl jsem z toho v hlavě pocit, jaký musí mít psychoanalytik po perném dni.
Tolik dramatických emocí, které umně provokují autoři pořadu, tolik studu za aktéry vám dovolí pocítit málokterá reality show.
Sem se až na výjimky nepřihlašují exhibicionisté a deprivanti jako do VyVolených. Tohle nejsou zpovykaná protekční dítka, postrkovaná ambicemi svých nesoudných rodičů, kteří chtějí mít ze své dcerky novou Adele jako ve všech talentových soutěžích. Tady se nehraje o smlouvu na desku, pobyt v Las Vegas ani o žádnou tučnou finanční výhru. Účastníci dostanou padesát tisíc na ruku, což není zrovna adekvátní odměna za deset dnů plných stresu a pozdější celostátní ostudu.
Výměna manželek divákům sugeruje, že ukazuje reálný život, a i proto tolik táhne. Je jedním z nejsledovanějších původních pořadů TV Nova a poslední týdny se na ni ve věkové skupině 15 - 54 let průměrně dívá 1,1 až 1,4 milionu diváků. V pohodě tak v prime-timu od osmi v pátek předčí populární seriál ČT Vyprávěj, který v tomto vysílacím okně dlouho Novu válcoval. Oproti tomu gradující pěveckou soutěž Hlas ČeskoSlovenska vidělo minulou neděli jen něco málo přes 800 tisíc diváků.
Nesnesitelná lehkost voyeurství
Proč je Výměna manželek tak populární? Licenční obdoba britského pořadu Wife Swap je hlavně skvěle vymyšlený formát. Vyvolává emoce konfrontací různých povah, přístupů k životu a životních zkušeností.
Nutí ke střetu pohodové bordeláře s pedanty přes čistotu; nezaměstnané s činorodou dvojicí; lidi, kteří už spolu dávno neměli být, s partnerským párem, který se jen potřebuje ubezpečit, že k sobě neodmyslitelně patří.
Úvodní znělka ukazuje Česko z leteckého pohledu jako místo, v němž žijí lidé v rozmanitých sídelních ostrůvcích, které už na pohled nabízejí nesrovnatelné životní podmínky. Městečko s pěkným historickým jádrem střídá panelákové ghetto nebo sterilní vilky podnikatelského baroka. Pořad tak vlastně trochu funguje jako sociologická sonda, která diváky seznamuje s různými životními styly.
Výměna manželek staví na chuti špehovat, jak to vypadá a chodí u ostatních doma (na tom je založený koneckonců i překvapivě velký úspěch primácké kulinářsko-voyeurské show Prostřeno). A reprezentantem tohoto voyeurského pudu je právě náhradní manželka: už od prvního momentu, kdy vstoupí do prázdného domu a z různých indicií odhaduje, do jaké rodiny vstoupila, a často už při tom kriticky hodnotí jejich pořádek nebo vybavení bytu.
Intimní pohledy do nitra rodin z nejrůznějších pater společnosti samozřejmě o tom, jak dneska žijeme, říkají mnohé. Ten obrázek je ale pokřivený tím, že dramaturgové si logicky vybírají extrémnější typy, dramatičtější osudy a příběhy rodin ještě vydatně opepřují.
Z dílů, které jsem tento týden na skoro jeden zátah viděl, vycházejí hodně špatně muži. Na rozdíl od rázných, energických, pracovitých žen, které se lépe dokážou vyrovnat se stresem natáčení, se jejich partneři chovají v pořadu vesměs jako politováníhodní chudáci.
Jeden neustále buzeruje svoji ženu jak turecký paša a pouští si doma před svou starší dcerou, náhradní manželkou a kamerou porno, druhý se chová jako zamindrákovaný chudáček, který si nedokáže najít práci a při závěrečné konfrontaci se nechá svou ženou zfackovat, aniž by na to jakkoli reagoval. Jenže je třeba na paměti mít, že po celých deset dní jsou aktéři tvůrci manipulováni do rolí, které se štábu hodí. Říkat tak, že Výměna manželek je věrohodnou výpovědí o české společnosti, je jako namlouvat si, že je to nevinně sestříhaný dokument.
Z Výměny nelze vyjít jako vítěz
Na celém formátu tak asi nejvíc fascinuje bohorovnost lidí, kteří se do pořadu přihlásí. „Neřeknu to na kameru," rozohní se při jedné hádce inteligentní majitelka soukromé zoo ze Šumavy na svého sockovského náhradního manžela s tím, že mu řekne svou dost šokující výtku až někde mimo kamery: „Vy jste tak omezení, že vy ani nepochopíte, že vás chci chránit, že ti nechci udělat před celým národem ostudu".
A to si v tu chvíli evidentně neuvědomují. Mnozí se do pořadu přihlásí, aby se stali součástí světa, na který každý den koukají přes sklo televize. Ale neuvědomují si, že z Výměny manželek nelze vyjít jako vítěz. I když příběh nějakého páru skončí „happy endem" a jejich vztah se alespoň v televizi upevní, podepíše se to třeba na dětech jako třeba v jednom z posledních dílů, v němž televize udělala manipulativním způsobem z dospívající dcery smiřujících se partnerů nesnesitelného fracka.
Na Výměnu manželek se totiž nedíváme na rozdíl od talentových soutěží proto, abychom snili, kým bychom mohli být, ale právě naopak abychom se ubezpečili, kým bychom nikdy být nechtěli. Výměna manželek dává divákům pocit klidu, že žijí vlastně ještě docela dobře.
