Glosa - Česká televize vnímá Nevinné lži jako vlastní vlajkovou loď. Jako vrchol své dramatické produkce, který je úměrně tomu promován coby událost sezony. Po třech zhlédnutých epizodách se však zdá jasné, že i nový set dílů bude stejně polovičatým a poněkud mělkým dramatem jako minule. Sice s encyklopedickou vytrvalostí nahlédne do každé třinácté komnaty, která se nabízí, ale skrz její svinčík neprohlédne, leda na něm ulpí pohledem.
Spíš než odraz pokrytecké společnosti přehlížející soukromá dramata druhých, jak se projekt do jisté míry prezentuje, je perverzně voyeurským vyžíváním se v zobrazování neštěstí.
Divák se v něm může se zájmem rochnit, jak to z lidské přirozenosti rád dělá u černé kroniky nebo nad stránkami bulváru, ale zároveň se může utěšovat, že „tohle je přece umění“, protože v titulcích se objevují samá zvučná jména a hraje velmi dramatická hudba.
Voyeuři zbystří
Co do zobrazení neštěstí a mizérie jsou nové Nevinné lži velmi přesvědčivé. Formálně bezchybný je segment Bohdana Slámy Na dně skleničky podle scénáře Jana Prušinovského o nenapravitelném alkoholikovi a volnomyšlenkáři, jehož nezodpovědnost mu postupně odkrajuje rodinu, důstojnost a nakonec i schopnost snést sebe sama.
Kladem tohoto dílu je, že nepředstírá a po celou dobu zůstává zobrazením pádu bez náznaku vykoupení. Lze mu sice vyčíst všechno výše zmíněné, nicméně úroveň Slámovy filmařiny přece jen dodává výsledku výpovědní hodnotu i přes až přehnanou doslovnost.
Když se však Slámovi kolegové pokoušejí "splnit povinnost", ukončit dějový oblouk a nakonec své hrdiny z pastí jejich činů vymotat, sami se zaplétají do těžko přesvědčivých konstruktů, banálních závěrů a zcela nesmyslných happy endů. „Oslí můstek“ mezi paralelním prvotním a závěrečným poleháváním na louce v epizodě Vedlejší příznaky o matce, jež se v důsledku stresu psychicky zhroutí, je tak obrovský, že by překročil Grand Canyon. Aniž by bylo vlastně patrné, jak se hrdinka ze svých problémů dostala. Prostě se film blížil ke konci, tak to najednou nějak šlo.
V epizodě Zrádce o skalním sparťanovi, který pracuje pro marketingové oddělení Slavie, zase Kryštof Hádek prochází tak banálními dilematy, že nakonec opět vyniká pouze chcípáckost jeho postavy a její nedůstojnost, jak bývá v české tvorbě tradicí. Na konci musí najít sebevědomí, jenže kdo mu to uvěří?
Stálo to tááákhle moc peněz
Trochu stranou od samotného hodnocení by šel zmínit ještě trend České televize dávat najevo, že „na to má“, kdy do svých vyhlížených projektů vkládá jisté „nadstandardy“. Ve zmíněné epizodě Vedlejší příznaky o narušené matce se třeba vyskytuje několik leteckých záběrů, jejichž jediným cílem je vypadat draze, rozhodně nijak neslouží příběhu.
Toho si někteří všimli už u Života a doby soudce A. K., kde ovšem protagonista opravdu pilotuje a let působí v ději jako důležitý motiv podzápletky. Tady jde leda o prázdné machrování. Dramaturgové nejspíš málo pročítají internetové diskuse a nevědí, jak moc jsou diváci hákliví na rozhazování peněz Českou televizí. Podobné momenty pak musí na mnohé působit jako červený hadr na býka.
Na jednu stranu jde o poznámku pod okraj, na druhou však i ona podtrhává celkový problém Nevinných lží. Jde až příliš o vykonstruovaný produkt, který má především dělat ČT dobré jméno, ačkoliv sama tato myšlenka znemožňuje ke kýženému cíli dojít. Dobrému dojmu se zde věnuje tolik energie, že chybí skutečné jádro a kontakt s realitou. Ukazuje se, že Nevinné lži tu nejsou proto, aby se zabývaly lidskými problémy, ale protože zabývání se lidskými problémy se tvůrcům zdálo jako vděčný námět pro důstojný seriál.
Jakkoliv jde o generalizaci u projektu, jejž se účastnilo velké množství tvůrců (a jistě nesmýšlejí všichni stejně), takovým dojmem působí celek. A mezi těmito dvěma přístupy zeje ohromná propast.
