reklama
 
 

Galantní Škvorecký, přesná Salivarová, bezradný Kaňka

30. 1. 2009 10:00
Danny i Honzlová by si zasloužili pořádný dokument

Recenze - Petr Kaňka měl snahu natočit dokument o Josefu Škvoreckém, jednom z velikánů české poválečné literatury, a Česká televize měla snahu ho v tom podpořit. Potud vše správně. Jenže snaha není koksovatelná a hodinový snímek Gentleman Josef Škvorecký je toho smutným důkazem.

Zavádějící je už název, neboť film ani zdaleka nepojednává jen o Škvoreckém, ale i o jeho ženě, spisovatelce Zdeně Salivarové, která přes dvacet let v kanadském Torontu vedla legendární exilové vydavatelství 68 Publishers. Tedy první kaňka. Trapná a hodně neuctivá k ženě, která není jen manželkou.

Kromě obou hlavních protagonistů ve snímku vystupuje ještě několik dalších mužů, o kterých ale absolutně netušíme, kdo vlastně jsou a z jakého titulu k nám promlouvají. Tedy druhá kaňka nehodná studenta prvního ročníku FAMU, natož profesionální organizace, za jakou se snad Česká televize považuje. Vložit do obrazu jednoduchý titulek bylo asi technicky příliš náročné.

Režisér se rozhodl k tématu nabízejícímu bezpočet možností přistoupit tím nejtriviálnějším a nejočekávanějším způsobem, tj. zcela banálně naplnit slovníkové heslo - narozen, první literární pokusy a úspěchy, emigrace, nejznámější díla. Ani to však není schopen zvládnout s elementární štábní kulturou.

Vyprávění manželů Škvoreckých nedokáže podložit adekvátně zajímavými obrázky, proto se neustále a naprosto bezcílně touláme kanadským Torontem (aspoň si to myslím, neboť to nikde řečeno není a já v Torontu nikdy nebyl) - resp. sledujeme osaměle se svíjejícího saxofonistu v nejrůznějších koutech a zákoutích východočeského Náchoda (ten jsem poznal bezpečně).

Nedostatek obrazového materiálu je natolik zoufalý, že jsme dokonce dlouhé vteřiny nuceni setrvat v pozici voyeurů, kteří sledují vášnivě líbající se pár za sklem taxíku (kdyby tato sekvence aspoň zajímavě korespondovala s nějakým milostným dobrodružstvím Škvoreckého literárního alter ega Dannyho Smiřického, ale nešť!). Třetí kaňka, protože není nic smutnějšího, než při sledování filmu poznat, že se tvůrci pustili do úkolu, na který jejich síly (či finanční možnosti) nestačí.

Přesto nelze jeden z nejdelších dokumentů Petra Kaňky (předtím například půlhodinovka České mechanické betlémy) zcela zatratit. Je v něm několik velmi půvabných momentů a všechny má na svědomí neodolatelně pravdomluvná Zdena Salivarová.

Nejdřív naprosto přesně odhalí výsledný produkt s tím, že půjde jen o další „kecy, kecy", které o jejich skutečném životě stejně moc neřeknou. Potom samotného Škvoreckého, který se „stylizuje do role cynika, ačkoliv je to ve skutečnosti jemný, ostýchavý chlapec s katolickou výchovou" - no a pak si nebere servítky ani s filmaři samotnými: „Další, kteří se snaží být milí, hodní, ale stejně obtěžujou."

Právě těch pár fragmentů bude mít skutečnou hodnotu, až se někdo povolanější a schopnější rozhodne o Josefu „Dannym" Smiřickém a Zdeně „Honzlové" Salivarové natočit nějaký opravdu pořádný dokument. Zasloužili by si ho. Oba.

Gentleman Josef Škvorecký, ČR 2009. Námět, scénář, režie: Petr Kaňka. Kamera: Daniel Souček. Střih: Vassilis Skalenakis. 57 minut. TV premiéra 29. ledna na ČT2.

autor: Jaroslav Sedláček | 30. 1. 2009 10:00

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama