Praha - Mediální bouři a diskuse o vyváženosti i svobodě projevu rozpoutal snímek Uloupené Kosovo režiséra Václava Dvořáka.
Česká televize váhá, zda ho vůbec uvede. Mezitím se kontroverzní dokument o kosovských Srbech objevil na serveru YouTube.
Film emotivně reflektuje jejich nálady v regionu, který se v únoru odpoutal od Srbska, vyhlásil nezávislost a stal se samostatným státem. Srbové s tím dodnes nesouhlasí.
"Dále budeme považovat Kosovo za součást Srbska," řekl srbský premiér Vojislav Koštunica. V Kosovu stále žije asi 100 tisíc Srbů, právě ti jsou aktéry dokumentu.
"Nedostává se nám pomoci od nikoho. Ani od Srbska, ani od OSN, od nikoho," říká tu Radmila Grkovic. "Toto je naše země, náš stát. Neznám Srba, který by podepsal, že Kosovo získá jiný stát," dodává další z postav.
Snímek je kontroverzní hned názvem. Jeho hrdiny jsou jen kosovští Srbové a kosovský konflikt je nahlížen pouze z jejich úhlu pohledu. Hájí jednoznačně jejich právo zůstat v zemi a požadovat její návrat pod srbskou vládu. Právě to stojí za váháním ČT, zda film uvést.
"Autorům bylo jasně řečeno, že jejich dokument je v předložené podobě pro televizi veřejné služby neakceptovatelný," potvrdil stanovisko ve čtvrtek mluvčí ČT Ladislav Šticha. "Dokument obsahuje pouze pohled a výpovědi jedné strany a jeho vyznění by mohlo vyvolat negativní emoce."
Dokument opravdu příliš vyváženě nepůsobí, otevřeně straní Srbům a zcela v něm chybí pohled druhé strany. Přináší ale nepochybně zajímavé scény, třeba tu, v níž si skupinka dětí nadává do katolíků: "Ty jedna blbá matko Terezo, podřízneme ti krk, ty jeden katolíku."
Nejčastěji ale převažuje prosrbský patos. Film je kritický i vůči západním zemím, které prý přispěly k odtržení Kosova, a přirovnává konflikt k situaci po mnichovské dohodě.
Zastánci dokumentu tvrdí, že jde o vyvážený pohled na problematiku nebo přinejmenším cenný pohled na odvrácenou stranu. "Ano, je to konfliktní téma, ale zároveň zajímavý film. Poukazuje na problémy Kosova a na to, že situace Srbů v té zemi je opravdu špatná," říká jeden z filmových profesionálů, který nechce být jmenován.
Dvořák film natáčel od roku 2004, využil i archivy srbské televize. Za ČT je pod dokumentem podepsán dramaturg Martin Štoll, šéfdramaturgyně dokumentární tvorby Darja Macáková i šéfproducentka dokumentární tvorby Anna Becková.
Podle autorů se měl film vysílat už loni na podzim, pak v březnu a na to 17. dubna. Televize oponuje, že film dosud nezařadila do programového schématu a čekala na finální verzi.
ČT dodoává, že pořád chce - nebo aspoň do poslední chvíle chtěla - dokument uvést v rámci komponovaného večera, který by ho zasadil do "objektivního konceptu". Sám Dvořák ještě 16. května na Britských listech tvrdil, že jeho film bude vysílán.
"Úlitbou kritikům budiž, že to bude v komponovaném večeru na téma Kosovo. Dramaturgové zatím shánějí další film, který by to v rámci koncipovaného večera Srbům pěkně objektivně nandal. To vše proto, aby elita národa mohla zase klidně spát s vědomím, že ten jejich vysněný svět tvořený USA, NATO, EU a OSN je opravdu okolo nich a že je v pořádku," napsal.
Poté se ale ČT od dokumentu začala čím dál víc distancovat. Za jejími pochybnostmi mohou být i další Dvořákovy nestandardní výroky, které jsou k dohledání na Britských listech.
Dvořák odmítá připustit, že by v Kosovu proběhla jakákoliv genocida kosovských Albánců Srby. A na kritiku, že nedal v dokumentu prostor druhé straně, reaguje přirovnáním k dokumentům o holocaustu, které také nedávají prostor druhé straně, tedy nacistům.
Naposledy v půli května pak ČT rozezlilo umístění dokumentu na YouTube: stanice to považuje za za flagrantní porušení smlouvy. V současnosti je už sice dokument odtud stažen, lze tu ale nadále dohledat některé části.
"V této chvíli se nutně musíme zabývat otázkou, zda poté, co byl dokument představen podivným - minimálně morálně pochybným - způsobem než v televizní premiéře, může být zařazen do vysílání," říká programová ředitelka ČT Kateřina Fričová.
První část dokumentu Uloupené Kosovo ze serveru YouTube
