Praha - Slavnou mafiánskou trilogii Kmotr, Kmotr II a Kmotr III uvede Česká televize od 2. března každé pondělí večer na programu ČT1. Tříhodinové snímky rozdělí na dva díly čili celkem gangsterkami vyplní šest týdnů.
První Kmotr (1972) natočený podle stejnojmenného bestselleru Maria Puza patří komerčně i umělecky mezi přelomová díla tzv. nového Hollywoodu. Příběh newyorské rodiny Corleonů se odehrává v letech 1945 až 1955 a mapuje rozmach organizovaného zločinu.
V epických obrazech před divákem ožívají osudy italoamerické „famiglie", jež se propracovala k sídlu na Long Islandu, své „podnikání" založila na hazardu, prostituci a vydírání - a také kontaktech s politiky a policií.
Tehdy mladý režisér Francis Ford Coppola byl poněkud překvapivě společností Paramount pověřen realizací jednoho ze stěžejních projektů. Pro úspěch bylo klíčové obsazení rolí dona Vita Corleona a nejmladšího syna Michaela.
Vedení Paramountu prý nesouhlasilo s Marlonem Brandem, jenž se zdál pro roli mafiánského patriarchy příliš mladý (v době příprav mu bylo sedmačtyřicet). Ještě větší odpor údajně dávala společnost najevo vůči málo známému, obyčejnému a malému Al Pacinovi.
Coppola ale dokázal šéfy přesvědčit a se stejnou pečlivostí obsadil další role. Snímek získal tři Oscary - za nejlepší film, scénář podle předlohy a mužský herecký výkon v hlavní roli pro Branda, který ovšem cenu odmítl převzít.
Ony pochyby přitom zajišťovaly snímku značnou publicitu. Hollywood, který se v té době zmítal v krizi, nutně potřeboval nové pojetí žánrových filmů. Kmotr spojující v sobě gangsterku, epické drama i melodrama ve zvláštním realistickém pojetí zaúčinkoval na různorodé vrstvy publika.
Mimořádný úspěch logicky vedl k okamžitým úvahám o pokračování, k němuž vybízel i relativně otevřený konec předlohy. Mnozí dokonce tvrdí, že druhý díl překonal první a do značné míry může za to, že se v Hollywoodu později rozjela éra filmů na pokračování.
Coppola se tu představuje ve špičkové formě, navíc posílené neotřesitelným postavením režisérské hvězdy. Už nemusel bojovat o výši rozpočtu, ve všem měl volnou ruku. I obsazení málo známého Roberta De Nira jako mladého Vita Corleona bylo šťastným tahem.
Scénář Kmotra II (1974) rozvíjí dvě linie. Další osudy nového kmotra Michaela Corleona (Al Pacino) ovládajícího své impérium z rozsáhlého sídla v nevadském Lake Tahoe. A začátky mladého Vita Corleona (Robert De Niro) v New Yorku 20. let, které jsou ve flashbaccích součástí původní knihy.
Pokračování Kmotra se stalo prvním sequelem, který získal Oscara za nejlepší film a překonalo originál celkem se šesti soškami - za režii, scénář, výpravu, hudbu a za fenomenální De Nirův výkon ve vedlejší roli.
Kmotrem III (1990) uzavřel Coppola svou mafiánskou trilogii po více než patnáctileté odmlce. Děj už ne tak jednoznačně přijatého snímku začíná v roce 1979, dvě desetiletí po ukončení Kmotra II. Šedesátiletý Michael Corleone (Al Pacino) pořád ovládá své obchodní zájmy a zároveň se snaží odpoutat od kriminální minulosti.
Výjimečnost Kmotra jako série byla dána především tím, že se po létech absence žánrových filmů objevilo dílo, které dokázalo přitáhnout díky vrstevnatému ději masové publikum.
Kmotr je v dějinách kinematografie zapsán nejen jako umělecky hodnotný film, ale především jako dokonalý marketingový produkt a exemplární případ, jak prodat umění širším diváckým vrstvám.
To může být i jeden z důvodů, proč se první díl dodnes drží na vrcholech historických žebříčků mezi vůbec nejlepšími filmy, jaké kdy byly natočeny. Po letech se nicméně původně realistické a ozvláštňující prvky staly klišé v jiných filmech a byly terčem napodobování i parodií.
Gangsterský žánr se od kmotrovských šablon dnes pomalu osvobozuje a nahrazuje vizi „vznešeného" podnikání - kde přes veškerou krutost platí přísná pravidla - mnohem uměřenějšími a deziluzivnějšími obrazy.
