Dosud poklidná plavba se rychle změnila v drama. Tanker převážející téměř 230 tisíc tun kuvajtské ropy do Evropy vplul do mohutné bouře. Ráno 16. března 1978 se Amoco Cádiz kvůli poruše na řízení stal neovladatelným, vichr hnal 334 metrů dlouhý kolos ke skalnatému bretaňskému pobřeží. 

Kapitán Panagiotis Stantzos vyslal nouzový signál a požádal o pomoc blízko plavící se remorkéry, které by mohly neovladatelnou loď odtáhnout. Jenže místo včasného zásahu narazil na administrativní tahanice. Jeho loď zase na mělčinu u malého přístavu Portsall nedaleko Brestu a plánovaná cesta z Perského zálivu do Evropy skončila na seznamu nejhorších ekologických katastrof v dějinách lidstva.

Ačkoliv se ekosystém částečně obnovil, místní obyvatelé na události nezapomněli. | Foto: Profimedia.cz

Záchrana se totiž neobešla bez zmatků. Francouzská vláda požadovala, aby posádka podepsala smlouvu o vlečení ještě před samotnou akcí - dohady se vlekly příliš dlouho, loď se mezitím dostala příliš blízko pobřeží. Jen několik set metrů od břehu tanker narazil na podvodní útesy a trup se roztrhl na dvě části. Nákladní nádrže se rozpadly a do vody začala v neuvěřitelném tempu unikat ropa. Během několika hodin pokryla hladinu vrstva černé smrtící tekutiny, která se v silných proudech šířila dál.

Co s uniklou ropou?

V následujících dnech se černý příliv rozprostřel do délky 300 kilometrů podél bretaňského pobřeží. Přírodní rezervace, pláže, útesy i ústí řek se ocitly pod vrstvou ropy. Zahynuly statisíce mořských ptáků, ryby se dusily v toxickém prostředí a mořské řasy byly nenávratně zničeny. Místní rybáři přišli o obživu a turistický ruch se zhroutil.

Francouzské úřady se zoufale snažily situaci řešit. Na ropu zkoušely chemikálie, plovoucí bariéry i spalování, ale většina pokusů selhala. Pobřeží  ručně čistily stovky lidí, přičemž místní dobrovolníci používali lopaty a hadry, aby ropu dostali z písčitých pláží. Trvalo více než deset let, než se ekosystém alespoň částečně zotavil.

Francouzské úřady se zoufale snažily situaci řešit. Na ropu zkoušely chemikálie, plovoucí bariéry i spalování. | Foto: Profimedia.cz

Nehoda tankeru Amoco Cádiz se stala milníkem v námořní legislativě. Poprvé se vážně začalo uvažovat o tom, že tankery by měly mít dvojité trupové stěny, aby se zabránilo úniku ropy při nehodách. Francie navíc vedla průlomový soudní spor proti společnosti Amoco, které tanker patřil, a který nakonec po dlouhých 14 letech skončil vítězstvím. Firma musela zaplatit odškodnění přes 200 milionů dolarů.