Švédští sobi budou mít vlastní mosty. Kvůli potravě míří na jih, kde je ohrožují auta

Magazín Magazín
24. 1. 2021 18:59
Švédsko plánuje vybudovat až dvanáct mostů, které mají sloužit místním sobům k tomu, aby mohli bezpečně přecházet silnice. Globální oteplování totiž zvířata hledající potravu vyhání ze severní části země dál do vnitrozemí, kde jim hrozí srážka s autem či vlakem.
Ilustrační foto
Ilustrační foto | Foto: iStock

Švédské ministerstvo dopravy chce s výstavbou takzvaných renoduktů (složenina anglického výrazu pro soba a slova viadukt) začít už letos. První sobí mosty by měly vzniknout v okolí univerzitního města Umeå. Informoval o tom britský list The Guardian.

Ve Švédsku v současnosti žije okolo 250 tisíc sobů. O jejich stáda se starají především domorodci laponského původu obývající divočinu poblíž polárního kruhu. Místní pastviny však v posledních letech čelí suchu a požárům, které jsou důsledkem globálního oteplování.

Sobům se zároveň v zimních obdobích stále hůře hledají lišejníky, které jsou hlavní složkou jejich potravy. Zimy na severu Švédska nyní bývají teplejší, s vlhčím vzduchem, takže i v nejchladnějších měsících místo sněhu často padá déšť.

Ve chvíli, kdy teploty klesnou pod bod mrazu, se na půdě vytvoří neproniknutelné vrstvy ledu, které by za jiných okolností byly pokryté ještě jemnou krustou sněhu. V takové situaci však sobi nedokážou jídlo vyčenichat ani se k němu čumákem dostat.

Zvířata, která Laponci chovají na maso, kožešiny a paroží, jsou tak nucená hledat potravu jižněji, blíže městské civilizaci. Při svém putování často křižují železnice a dálnice, takže riskují, že je srazí vlak nebo auto. Mosty, které švédská vláda nechá postavit v krajích Norrbotten a Västerbotten, by měly přesun sobích stád zjednodušit a zamezit nebezpečí dopravních nehod.

Laponští chovatelé sobů si nápad "renodukty" vybudovat pochvalují. "Sobi teď konečně budou moci přecházet přes cestu, aniž by se s řidiči vzájemně rušili. Líbí se mi, že mosty mají po stranách dva metry vysoké zábrany, takže z nich zvířata nemohou spadnout, a že nejsou zastřešené. Je důležité, aby si sobi nepřipadali jako v tunelu, ze kterého nemůžou ven," vyzdvihl Tobias Jonsson, který s dalšími chovateli architektonický návrh konzultoval.

Mohlo by vás zajímat: Tropy za polárním kruhem? Je to časovaná bomba, změní to i počasí u nás, říká Šabacká

Jeden den s vysokou teplotou by nebyl problém, ale je zarážející, že tahle teplá vlna trvá už od prosince, říká vedoucí Centra polární ekologie. | Video: Martin Veselovský
 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

před 4 minutami

Nizozemský soud poslal do vězení zloděje obrazů van Gogha a Franse Halse

Devětapadesátiletého Nizozemce v pátek poslal na osm let za mříže soud v Lelystadu severovýchodně od Amsterodamu za krádež dvou cenných obrazů. Obraz Vincenta van Gogha Farní zahrada v Nuenenu z roku 1884 zmizel loni v březnu z muzea Singer Laren ve městě Laren. Loni v srpnu pak podle soudu tentýž zloděj ukradl i Halsovo plátno Dva smějící se chlapci (1627) z malého muzea Hofje van Mevrouw van Aerden v Leerdamu, asi 60 kilometrů jižně od nizozemského hlavního města.

Obě díla zmizela beze stopy. Jenom hodnotu Halsovy malby soud odhadl na 16 milionů eur (přes 400 milionů korun). "Tyto obrazy jsou součástí národního kulturního dědictví, mají význam pro dnešní i budoucí generace," konstatoval soud podle agentury DPA.

Na obou místech činu se našla DNA odsouzeného muže, který byl už v minulosti trestán za krádež umění. Obvinění z posledních krádeží popíral.

Zdroj: ČTK
Aktualizováno před 19 minutami

Katalánský expremiér Puigdemont na Sardinii vyšel z vězení, může volně cestovat

Katalánský expremiér a europoslanec Carles Puigdemont v pátek vyšel na Sardinii z vězení. Soud mu přitom dovolil cestovat i mimo území Itálie do 4. října, na kdy je naplánováno stání ohledně jeho vydání do Španělska. Tam je stíhaný v souvislosti s uspořádáním neústavního referenda o nezávislosti Katalánska v roce 2017. Italské úřady Puigdemonta zadržely ve čtvrtek večer na základě španělského zatykače, ohledně jehož platnosti však panují nejasnosti.

"Všechno je v pořádku," řekl médiím shromážděným před věznicí Puigdemont po svém propuštění. "Je to další soudní vítězství. Španělsko nikdy nemá dost toho se zesměšňovat," dodal.

Puigdemont přiletěl na Sardinii ve čtvrtek, aby se tam zúčastnil folklórního festivalu a jednal s místními politiky. Sardinie totiž patří k regionům, kde se část politiků snaží prosadit nezávislost na Itálii.

Italský soud se podle Puigdemontova právníka katalánského lídra zeptal, zda si přeje být navrácen do Španělska, s čímž Puigdemont nesouhlasil. Nyní se bude italská justice zabývat tím, zda je žádost o vydání Katalánce oprávněná. Proces bude podle jednoho ze soudců trvat několik týdnů.

Puigdemont je členem Evropského parlamentu, který ho ale zbavil poslanecké imunity. Proti tomuto rozhodnutí podal katalánský politik námitku k soudu, který o ní ještě nerozhodl. Katalánský politik žije trvale v Belgii, která ho do Španělska nevydala. Tam ho státní zástupci chtějí soudit za uspořádání referenda o nezávislosti v říjnu roku 2017 a další aktivity ve prospěch nezávislosti Katalánska. Puigdemont byl tehdy katalánským premiérem a separatističtí politici vypsali plebiscit navzdory nesouhlasu vlády v Madridu a soudů.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Maďarská policie dopadla českého převaděče, vezl třicet Syřanů

Policejní hlídka ve městě Dunavecse v centrální části Maďarska v nočních hodinách objevila ve vozidle se slovenskou poznávací značkou řízeném českým občanem tři desítky Syřanů bez dokladů, kteří nemohli prokázat, že se v Maďarsku nacházejí legálně. Oznámila to v pátek maďarská policie na svém webu, na kterém zveřejnila také snímky z nitra dodávky plné uprchlíků.

Zatímco Syřany maďarské úřady po výslechu vyhostí, řidiče policie zadržela a chystá se požádat o uvalení vazby, protože je podezřelý z obchodování s lidmi. Za to mu může v případě odsouzení hrozit trest až pěti let vězení za normálních okolností, za přitěžujících až 15 let, dodala policie.

Zdroj: ČTK
před 1 hodinou

Zaměstnanci italské Alitalie protestovali proti úbytku pracovních míst

Silnici mezi římským letištěm Fiumicino a metropolí dnes zablokovaly stovky protestujících. Vyzývali italskou vládu, aby zabránila zániku pracovních míst při přeměně ztrátové Alitalie na nové aerolinky ITA. Informovala o tom agentura Reuters. Protestující se usadili uprostřed silnice, policisté se štíty přihlíželi. Alitalia a další letecké společnosti musely zrušit přes 130 letů.

Ztrátová Alitalia činnost ukončí 15. října. Nástupnická ITA si podle odborů ponechá pouze 2800 z téměř 11 000 zaměstnanců Alitalie. Nástupnické aerolinky podle nich také nabízí méně štědrou pracovní smlouvu. Zaměstnanci Alitalie dále požadují, aby jejich podpora v nezaměstnanosti trvala pět let místo dojednaného jednoho roku.

Vyjednávání mezi leteckou společností ITA a odbory je nyní pozastaveno. "Vláda o tomto vyjednávání mlčí. Pro nás je zásadní proto, aby se zachovala pracovní místa," uvedly odbory v prohlášení.

Zdroj: ČTK
Další zprávy