Srdce bilo 5 hodin. 45 let od 1. transplantace v ČSSR

Domácí ČTK Domácí, ČTK
9. 7. 2013 21:40
Bratislavský pokus z roku 1968 přišel jen 8 měsíců od první transplantace srdce na světě
Transplantace srdce bývala kdysi ojedinělou a velmi riskantní operací. Dnes ji jen v IKEM uskuteční 30-40 ročně.
Transplantace srdce bývala kdysi ojedinělou a velmi riskantní operací. Dnes ji jen v IKEM uskuteční 30-40 ročně. | Foto: Ludvík Hradilek

Praha - Přesně 45 let uplyne 9. července od první transplantace srdce na území někdejšího Československa. Zpočátku šlo o riskantní operaci s vysokou úmrtností, postupně se stal tento výkon rutinou.

První pokus o transplantaci v Československu provedl Karol Šiška spolu s Ladislavem Kuželou 9. července 1968 na II. chirurgické klinice Lékařské fakulty Univerzity Komenského v Bratislavě.

První transplantaci srdce na světě uskutečnil v jihoafrickém Kapském Městě profesor Christian Barnard 3. prosince 1967, čímž zahájil celosvětové dostihy v pokusech o náhradu tohoto životně důležitého orgánu. Barnardův pacient Louis Washkansky přežil 18 dnů.

Jen osm měsíců po Barnardovi se o totéž v Bratislavě pokusil tým vedený akademikem profesorem Karolem Šiškou. Padesátiletá pacientka Šarlota Horváthová přišla do nemocnice v kritickém stavu. Měla těžce postižené ledviny, plíce i játra.

Srdce asi čtyřicetiletého muže, které jí voperovali, sice začalo pracovat, ale vydrželo jen zhruba pět hodin.  Šlo o první takový pokus v celé střední i východní Evropě.

Potřebuješ ledvinu? Vem si mou:

Bývala to riskantní operace

Úmrtnost v počátcích transplantací byla vysoká a jen asi sedm procent pacientů přežilo déle než rok. Průlom přinesl až v 80. letech lék Cyklosporin usnadňující nemocným přijetí cizího orgánu. Od té doby udělal celý obor obrovský skok vpřed a Česká republika se zařadila mezi deset nejúspěšnějších zemí ve světě, co se týče počtu transplantací srdce na milion obyvatel.

Co je transplantace srdce

Transplantace srdce (TxS) je chirurgická metoda léčení nemocných, kteří dospěli do konečné fáze srdečního selhání. Přesněji nazveme tuto operaci ortotopická allotransplantace srdce.

"Allotransplantace" značí přenos orgánu mezi geneticky odlišnými jedinci stejného živočišného druhu. "Dárcem" srdce je tedy člověk, který zemře za určitých okolností pro přenos orgánu příznivých, při  zachovaném krevním oběhu po smrti mozku.

Zdroj: IKEM

I přes neúspěch se pionýrská bratislavská transplantace považovala za přelom tuzemské lékařské vědy. Zůstala také jediným pokusem až do 31. ledna 1984, kdy pražský  Institut klinické a experimentální medicíny (IKEM) provedl nejen první úspěšnou československou, respektive českou náhradu srdce, ale i první takový úspěšný zákrok ve východní Evropě.

Pacient, tehdy čtyřiačtyřicetiletý technik Josef Divina žil v kondici, kterou odhadoval tak na 60 procent té původní, 13 a půl roku. Zemřel 7. června 1997 na selhání ledvin, vyvolané dlouhodobou farmakologickou zátěží organismu.

Od první úspěšné transplantace srdce na Slovensku uplynulo letos patnáct let. Provedli ji v noci z 20. na 21. března 1998 lékaři bratislavského Národního ústavu srdečních a cévních chorob. Vloni na Slovensku uskutečnili 22 výkonů, čímž se přiblížili k evropskému průměru. Letos v dubnu se lékařům podařila už celkově stá transplantace srdce.

Dnes jde o rutinu

V Česku se srdce transplantují ve dvou centrech - v Praze a v Brně. IKEM si již od začátku udržuje postavení největšího pracoviště zaměřeného na srdeční operace. Ročně tu provedou přes tisícovku těchto výkonů, z toho zhruba 30-40 transplantací srdce.

V roce 2003 v IKEM zahájili program "umělého srdce", přesněji mechanické srdeční podpory, která pomáhá nemocným čekat na vhodný orgán. V listopadu 2007 si zdejší lékaři připsali další české prvenství - úspěšnou kombinovanou transplantaci srdce a plíce. Jedná se o dost vzácný výkon, ročně se jich dělá ve světě přibližně osmdesát.

Lidé, kterým dali lékaři novou tvář:

Transplantace srdce se dnes považuje za rutinní klinickou metodu. Jedním z významných omezení zůstává nedostatek dárců. "Zásadní změnu pak přinese až nalezení způsobu, jak navodit imunologickou snášenlivost, která umožní bezproblémové přijetí  transplantovaného orgánu," říkají lékaři v IKEM.

 

Právě se děje

před 10 minutami

Situace ve Francii se zlepšila, pacienty s koronavirem do Česka nepošlou

Francie lépe zvládá situaci s léčbou komplikovaných případů infikovaných koronavirem, pacienty na plicní ventilaci proto do Česka nepošle. Po telefonátu s francouzským premiérem Édouardem Philippem to dnes řekl premiér Andrej Babiš (ANO). Premiér Philippe českému protějšku nicméně poděkoval za to, že Česko vyslyšelo víkendovou žádost Francie. Na přílet letadla s šesti pacienty se dnes chystala Fakultní nemocnice Brno.

"Moc děkoval, ale řekl, že zatím se u nich situace zlepšila, takže naši nabídku zatím nevyužijí. Že zatím moc děkují za solidaritu, ale zatím to vyřešili jinak," řekl Babiš.

Pacienti v těžkém stavu na plicní ventilaci měli přiletět dnes odpoledne na letiště v Brně-Tuřanech. Babiš o víkendu uvedl, že o pomoc požádala Francie a česká vláda jí vyhověla. Už v minulých týdnech poskytli část svých kapacit nemocným Francouzům Němci.

Zdroj: ČTK
před 27 minutami

Hamáček: O letošních Velikonocích nebude žádné koledování ani sousedské přípitky

Tradiční velikonoční koledování nebo připíjení si se sousedy nebude letos možné, řekl v pondělí novinářům ministr vnitra Jan Hamáček (ČSSD). Současná vládní nařízení kvůli novému koronaviru to nedovolují. Omezení pohybu platí od 12. března. K rozvolňování opatření musí podle něj Česká republika přistupovat opatrně.

"Podle současných opatření to možné není," odpověděl Hamáček na dotaz, zda mohou příští pondělí koledníci vyrazit po vesnici nebo zda si kolegové a sousedé mohou tradičně připít slivovicí. Ministr také zopakoval, že má opatrný postoj k rozvolňování vládních opatření. Již dříve uvedl, že by je vláda neměla výrazně měnit.

Zdroj: ČTK
Další zprávy