Squateři prostřednictvím telefonátů a textových zpráv vyhrožují nejen slavné 73leté výzkumnici, ale i dalším členům týmu, který se na objevu památky, jež je od roku 2009 zapsaná na seznamu UNESCO, podílel. "Volali dokonce našemu právníkovi a řekli mu, že jestli mě dál bude hájit, zabijí jeho i mě a pohřbí nás pět metrů pod zem," uvedla Shadyová.
Jako varování squateři otrávili jejího psa. Archeoložka přitom čelila už i horším útokům. Když se výtržníci snažili archeologický komplex o rozloze 626 hektarů obsadit v roce 2003, střelili Shadyovou do hrudníku. Během pandemie se squateři pokusili území Caralu obsadit už devětkrát. Informoval o tom britský list The Guardian.
Shadyová proto opakovaně nabádá místní úřady, aby zakročily. "Zdá se mi, že Peru nevyvíjí dostatečnou snahu chránit a bránit takto významnou památku. Dělá mi to velké starosti," řekla archeoložka deníku. Loni v červenci squateři s pomocí bagru poničili starobylé zdi, keramiku i hrobky s mumiemi, než na místo konečně dorazila policie, aby je zastavila.
Po archeoložčině naléhání se nyní policejní hlídky ve dne i v noci střídají a hlídají komplex před dalším vandalstvím. Squateři, z nichž všichni údajně patří do jedné široké rodinné větve, jsou ovšem přesvědčení, že Caral patří právě jim. Zdůrazňují, že jim peruánský stát území přidělil v 70. letech během kontroverzní zemědělské reformy zavedené tehdejším levicovým vojenským režimem.
Shadyová jejich nároky odmítá. "Nemají žádné vlastnické právo. Území je majetkem peruánského státu," upozornila archeoložka. Pokus o nucené vystěhování jednoho ze squaterů loni v prosinci podle jejích slov selhal, protože k němu místní úřady nevydaly rozkaz, i když měly podporu policejních jednotek.
Shadyová se byla v oblasti Caralu poprvé podívat už v roce 1978. První stopy starověkého města tam však našla až roku 1994 a následně se ve vyprahlé pouštní terase 200 kilometrů od Limy spolu se svými kolegy pustila do vykopávání.
Nakonec nalezla výjimečně zachovalé pozůstatky nejstaršího městského osídlení na americkém kontinentě. Ty se podle analýz přírodního materiálu z místa datují do roku 2627 před naším letopočtem. Mezi nalezenými předměty byly rovněž hudební nástroje ze zvířecích kostí nebo textilie svědčící o tom, že obyvatelé Caralu používali pestrobarevnou bavlnu. V prozkoumávání údolí Valle de Supe Shadyová pokračuje i v současnosti.
"Podle nálezů šlo o velmi mírumilovnou civilizaci, neobjevili jsme totiž žádné pozůstatky hradeb, kterými by obyvatelé své osady chránili. Nesmíme dovolit, aby byly archeologické památky napadány a ničeny. Jsou totiž nepsanými záznamy lidské historie, a pokud je výzkumníci nezachrání, bude to, jako bychom spálili knihu a nikdo si ji už nikdy nepřečetl," dodala Shadyová.
