XIV. Zimní olympijské hry hostilo ve dnech 8. až 19. února roku 1984 Sarajevo v bývalé Jugoslávii. Olympijských her se zúčastnilo celkem 1272 sportovců ze 49 zemí světa, bezmála 10 500 dobrovolníků a 7393 akreditovaných novinářů, z toho 5030 sportovních komentátorů.
Zimní olympiáda v Sarajevu se konala v době studené války. Vypukla také jen čtyři roky poté, co desítky zemí včetně Spojených států či Kanady bojkotovaly letní olympijské hry v Moskvě kvůli sovětské invazi do Afghánistánu a jen několik měsíců před bojkotem letní olympiády v Los Angeles, které se pro změnu nezúčastnil Sovětský svaz a další státy komunistického bloku včetně Československa. Do Sarajeva přesto jako by se mezinárodní napětí nepřelilo.
Válka všechno zničila
Celkově byla olympiáda velmi úspěšná a mnozí sportovní nadšenci proto doufali, že díky ní dojde k rozkvětu zimních sportů v Jugoslávii. Multikulturní Sarajevo prošlo koneckonců díky hrám obrovskou výstavbou. Stavěly se sportoviště, hotely pro závodníky i ubytování pro diváky, kteří na olympiádu přijeli. Občanská válka, která vypukla v roce 1992, ale město a olympijské stadiony zničila. Některá místa se po válce podařilo obnovit, jiná zůstala opuštěná.
Sen o modernitě se během několika let rozplynul a dnes se většině místních při vzpomínce na olympijské stadiony vybaví hrůzy války. Skokanský můstek nebo bobová dráha se proměnily ve vojenská stanoviště, odkud stříleli snipeři i dělostřelectvo. Konflikt v Bosně a Hercegovině byl nejkrvavější v Evropě od druhé světové války.
Během války v Jugoslávii bylo Sarajevo, které leží v údolí mezi vysokými horami, obklíčeno. Obléhání začalo v noci na 5. dubna 1992 a trvalo mimořádně dlouho - do konce roku 1995, celkem 1429 dní. Šlo o vůbec nejdelší obléhání města v moderní historii. Obklíčily ho bosenskosrbské síly, muslimským ani chorvatským jednotkám se přes četné pokusy nepodařilo pevné srbské sevření prorazit. Blokádu ukončila až mírová dohoda.
