Babica je zpátky v televizi. Jirka je dobrý kuchař, brání ho Jaroslav Sapík

Petra Jansová Petra Jansová
Aktualizováno 22. 9. 2015 17:48
Jiří Babica se opět vrátil na televizní obrazovky. Po televizi Nova teď vaří na Barrandově v pořadu Babica vs. Sapík. Čechy milovaný a odborníky nenáviděný kuchař se teď po boku nestora české gastronomie Jaroslava Sapíka snaží vylepšit svoji reputaci. "Jirku znám už dlouho. Holt ale dělal takový pořad, jaký dělal. Teď musí každý pochopit, že je to kuchař a vaří dobře," říká Sapík, který v minulosti vařil i pro Pražský hrad.
Jaroslav Sapík a Jiří Babica
Jaroslav Sapík a Jiří Babica | Foto: Jakub Plíhal

Aktuálně.cz: V kuchyni se nesetkáváte poprvé. V 70. letech jste spolupracovali v tehdy vyhlášeném Ambassadoru. Jak na tu dobu  vzpomínáte?

Jiří Babica: Já obzvlášť rád vzpomínám na to, jak Jarda na velmi krátkou chvíli zavedl ranní snídaňové porady, během kterých jsme si měli pěkně v klídku rozdat úkoly na den. Přijel tentokrát z nějaké soutěže v Itálii a měl možnost podívat se, jak pracují tam. Byl tím hrozně nadšený, a proto to chtěl zavést i u nás. Ovšem v naší kuchyni jsme to praktikovali pouhých deset dní.

Jaroslav Sapík: To je jasný, nestíhali jsme. Ta snídaňová poradní hodinka prostě chyběla a museli jsme ji pak nahnat. Lpěl jsem tehdy především na tom, aby do jedenácti bylo všechno připravené. Všechny jsem pak vyhnal z kuchyně, kde nastoupila uklízecí četa a musela ji uklidit. Kluky jsem nahnal do sprch a pro čisté oblečení. Chtěl jsem taky, aby se naobědvali ještě před směnou, protože největší neřestí kuchařů je, když jedí vestoje a ve spěchu. Jíst v klidu je hrozně důležité. Nesmíme se pak divit, že až třetina kuchařů má žaludeční vředy. Rychle něco sníst se bohužel praktikuje celou naší společností.

Foto: Jakub Plíhal

A.cz: Váš nový pořad má být soubojem těžkých vah. Jak probíhá?

JB: Spousta lidí možná očekávala, že si půjdeme po krku, ale rozhodně to tak nefunguje. To není naším cílem. Myslím, že ani jeden z nás by například nešel do pořadu takového typu, kde bych měl jakožto porotce někoho srážet nebo třeba dohánět k slzám, a už vůbec ne neprofesionály. Vás by bavilo koukat se na to, jak rozpláču starší paní, která přišla uvařit něco do televize?

JS: S tím souhlasím. Asi bychom i dokázali pořádně zabojovat, ale v našem pořadu jde o něco jiného. Chceme ukázat českým divákům, že vaření může být radost a že vytvoření kvalitního a chutného pokrmu nemusí být nic obtížného. Já osobně beru tuto příležitost zároveň jako možnost upozornit na neduhy české gastronomie. Ať jsou to různé polotovary nebo náhražky. Samozřejmě ale nechceme jít do extrému a všechno zakázat. Jde nám spíš o to, aby se používaly s rozumem, tak aby neškodily lidskému zdraví. 

A.cz: Takže i vy se distancujete od náhražek, kečupu a vývaru v kostkách?

JB: Já jsem se od nich distancoval vždy. Nikdy jsem vlastně nepochopil svoji přezdívku "kečupák". Obzvlášť když jsem ve všech těch stovkách receptů použil kečup dohromady dvakrát. Zkrátka jsem vždy prosazoval názor, že základem dobrého jídla jsou kvalitní suroviny. Zároveň jsem se ale také nikdy nebál přiznat, že si pomůžu i vývarovou kostkou, když holt vývar nemám připravený. Jsem ale asi jedním z mála, kdo se k tomu tak veřejně přihlásil.

Máte rádi Aktuálně.cz?

Křišťálová lupa - hlasování pro A.cz

Hlasujte pro nás v internetové anketě Křišťálová Lupa 2015 v kategorii Zpravodajství. Za každý Váš hlas děkujeme!

HLASOVAT MŮŽETE ZDE >>

JS: Jen chci dodat, že ze všeho nejdůležitější je kvalitní surovina. Když je maso dobré, tak určitě nebude nutné ho čímkoliv dochucovat. Může se vám ale stát, že maso žádnou sílu nemá, a vy jeho chuť prostě podpoříte. V téhle souvislosti bych ale chtěl upozornit na jiný problém české gastronomie. V téměř každé restauraci máte na stole připravenou sůl, pepř nebo kečup. Mnoho lidí, aniž by jídlo ochutnali, si ho automaticky dochucuje. To je špatně, u nás sůl dostanete pouze v případě, že si o ni řeknete.

A.cz: V upoutávce slibujete souboj těžkých vah. Za jaké družstvo tedy každý z vás bojuje?

JS: Každý z nás přichází z jiné gastronomické hladiny. Já patřím mezi lidi, kteří se gastronomií zabývají celý život, a zároveň mám pro takové projekty pochopení. Navíc Jirku znám už dlouho. Holt ale dělal takový pořad, jaký dělal. Teď musí každý pochopit, že je to kuchař a vaří dobře. Také si uvědomte, že my nejsme žádní herci a po pravdě stejně jako kulinařina, tak i tahle televizní práce má svá úskalí. Musím vám říct, že já bych to dlouho nevydržel. Jsem zvyklý rychle jednat, tady se musí čekat. S Jirkou mě ale souboj baví.

Rodinný Hostinec u Sapíků na Klokočné
Rodinný Hostinec u Sapíků na Klokočné | Foto: Jakub Plíhal

A.cz: Říkáte, že každý přicházíte z jiné gastronomické úrovně. Jak to myslíte?

JB: Já reprezentuji domácí vaření. Chci lidem ukázat recepty, podle kterých si dokážou i doma připravit chutné a kvalitní jídlo z dostupných surovin.

JS: Já z té profesionální, z restaurace. Diváci si tak budou moci vybrat mezi tím, jestli si na jídlo raději dojdou do restaurace, nebo jestli se nechají inspirovat Jirkou a uvaří si jeho recept doma. I tenhle pořad ale musí ukázat, že jídlo se dá uvařit jak za 300 korun, tak i za šedesát.

A.cz: Fungujete stejně jako kdysi v Ambassadoru jako žák a učitel?

JB: Jistě.

JS: Učíme se od sebe navzájem. Jirka má jednu velkou výhodu, je cestovatel. Všude, kam jezdí, si přiváží tunu nových chutí a nápadů.

A.cz: Čím vás tedy pan Babica překvapil?

JS: Nápady a citem k improvizaci.

JB: Jarda je zkušenej borec, ale dívat se na něj, jak servíruje jídlo, je opravdu radost.

A.cz: Máte za sebou několik odvysílaných dílů. Jaké jsou ohlasy od diváků?

JB: Myslíme si, že náš pořad lidi baví, a to je hlavní. Sledovanost pořadu roste a to je pro mě a pro Jardu největší odměna.

V Česku je deset restaurací na světové úrovni, odlišují se surovinami i personálem, tvrdí šéfkuchař Grand Cru Jan Punčochář. V dobrých restauracích podle něj nesmí být fluktuace personálu. | Video: Martin Veselovský
 

Právě se děje

Další zprávy