Autor Češtiny 2.0: Místo abychom vyšli do ulic, v klidu "krndujeme" Prahou a bavíme se na internetu

Petra Jansová Petra Jansová
19. 4. 2018 12:03
Internetový slovník Čeština 2.0 vznikl před deseti lety. V současnosti obsahuje téměř jedenáct tisíc slov od novotvarů až po regionální výrazy. Nejčastěji na něm lidé vyhledávají slova kuneral nebo muštelka. Nejsilnější emoce a nejširší diskuse ale v posledních dvou letech vzbuzují novotvary inspirované aktuální situací. "Například jeden z posledních příspěvků ve slovníku - krndování - dokazuje, jací my Češi jsme. Obyvatelé normálního velkoměsta by už byli v ulicích a demonstrovali. Zatímco my v klidu 'krndujeme' po Praze a děláme si z toho legraci na internetu," říká v rozhovoru pro Aktuálně.cz Martin Kavka, který za slovníkem Čeština 2.0 stojí.
Čeština 2,0
Čeština 2,0 | Foto: Facebook Čeština 20.cz

Na webu píšete, že Čeština 2.0 je slovník, který trolí češtináře už od roku 2008. Kolik tedy za tu dobu vzniklo celkem slov?

V současnosti slovník obsahuje téměř jedenáct tisíc slov. Zpočátku to mělo pomalejší rozjezd, hodně jsem slovník plnil já sám a moji známí. V posledních dvou letech se ale slovník rozrostl a plní ho především uživatelé. Přesně to byl od začátku můj záměr.

A proč se podle vás začal slovník rozrůstat až v poslední době?

Hodně to souvisí s volbami všeho druhu a ty se v poslední době konají prakticky pořád. Novotvary vznikají v samotných volebních kampaních nebo se objevují v reakcích na ně. Lidé také mnohem více diskutují a mají tendenci se nějak nálepkovat.

Mezi slova uplynulých týdnů patří například výrazy vykazmovat, hrabišovat nebo sosani. Který z novotvarů se vžil a běžně na něj můžeme narazit, ať už v psané, nebo mluvené podobě?

Z těch starších to bude "babicovat", tedy vařit z náhražek, nebo třeba "bílý sex" aneb vyjídat ledničku. Tyto výrazy jsem slyšel už mnohokrát v různých skupinách. V poslední době jsou to pak slova, která se často používají v internetových diskusích, jako jsou například "sluníčkáři" nebo jejich pravý opak "zemandrtálci". Jde ale o výrazy používané především v psané podobě. Nevím, jak moc se používají v projevu mluveném.

Martin Kavka
Autor fotografie: archiv Martina Kavky

Martin Kavka

Ještě před deseti lety se věnoval novinařině, především té sportovní. V médiích už nepracuje, ale na volné noze píše pořád. K jeho největším koníčkům patří nesporně sbírání slov. Internetový slovník Čeština 2,0 založil před deseti lety a za tu dobu nasbíral téměř 11 tisíc slov.

V minulosti jsme řešili gastronomii a Jiřího Babicu. Teď se Češi baví vytvářením nových slov inspirovaných politikou. O čem to vypovídá?

V průměru každý týden přibude do slovníku zhruba 50 nových slov a není to tak, že by šlo o výrazy spojené pouze s politikou. Jde asi o pět až deset slov z těch padesáti. Na ta ale lidé hodně reagují a jsou na ně citliví, což může do určité míry vypovídat o tom, že společnost se zpolitizovala.

Stálo na samém počátku slovníku nějaké konkrétní slovo?

Zhruba před 11 lety jsem zaslechl v tramvaji slovo, které jsem neznal, a když jsem ho nenašel ani na internetu, začal jsem bádat, co by přesně mohlo znamenat. Tehdy mi také došlo, že podobných slov může být mnohem víc. A nemusí jít jen o novotvary, ale i o regionální výrazy. Když se můj notýsek začal zaplňovat, napadlo mé přátele, že by bylo fajn mu dát on-line podobu, a já jsem ten nápad zrealizoval.

A které to tedy bylo slovo?

Byl to "sračkogán", tedy výraz používající se jednak jako synonymum kanalizace nebo člověka, který v mluvě využívá expresivní výrazy.

Obohacuje váš slovník češtinu jako jazyk?

Tak podobný dotaz si pokládám často. Já si tak úplně nemyslím, že by slovník češtinu obohacoval. Web Čeština 2.0 považuji spíš za zábavu. Když vidím, jakým způsobem se Češi dokážou bavit a hrát si s jazykem, naplňuje mě to optimismem. Až na pár vulgarit nebo osobních útoků jsou novotvary zpravidla hodně vtipné a vypovídají o tom, jak jsou Češi, kteří si zvolili osobností století Járu Cimrmana, hraví a mají nadhled navzdory všem možným propadům. Mimochodem například jeden z posledních příspěvků ve slovníku - krndování - dokazuje, jací my Češi jsme. Obyvatelé normálního velkoměsta by už byli v ulicích a demonstrovali. Zatímco my v klidu "krndujeme" (popojíždět ulicemi ucpanými kvůli nesystémovým a nepromyšleným uzavírkám, budování cyklopruhů a slučování pruhů; podle pražské primátorky Adriany Krnáčové) po Praze a děláme si z toho legraci na internetu.

Čeština 2,0

"hrabišovat" - nahrabat si velký majetek v politice

"vykazmovat" - udělat si z někoho legraci; podle Kamila Bartoška alias Kazmy

"čórkatlon" - zlodějský triatlon, tedy krádež kola na koupališti nebo v plaveckém areálu, kam zloděj přijde pěšky, zaplave si a odjede na cizím kole

"paralelkování" - souběžné aktivity, které nesouvisí s hlavní činností, ale pouze odvádějí pozornost

"ledět" - dívat se absolutně nechápavě; podle olympijské vítězky v super-G Ester Ledecké

A které slovo je tím nejvyhledávanějším?

Kunerol, což bylo za první republiky označení pro margarín. Výrobek dnes už neexistuje, ale slovo se používá jako hanlivé označení pro nekvalitní margarín. Mezi hojně vyhledávaná slova patří například i muštelka, což je označení živočišného druhu a poprvé bylo použito v Krkonošských pohádkách.

Zmiňoval jste, že většina slov na Češtině 2.0 přibývá díky externím přispěvatelům. Můžete přiblížit, o koho nejčastěji jde?

Často jde samozřejmě o lidi, kteří mají k češtině blízko, ať jde o pracovníky Ústavu pro jazyk český, překladatele, nebo i autory slovníků. Jedním z nejzajímavějších je sedmdesátník, bývalý chartista, který nějaký čas žil v zahraničí. Ze statistik vychází, že autoři nejčastěji pochází ze skupiny 40 plus. Naopak publikum je v průměru mladší a jde o kategorii 18 až 34 let.

Které ze slov máte nejraději vy a hojně ho využíváte?

Mně se hodně líbí ta, která si hrají s jazykem. Jedním z nich je "zčápit" (získat dotace - např. z EU apod. - na svůj soukromý projekt; podle Čapího hnízda Andreje Babiše). Hraje si s kontextem, stejně jako většina slov vznikajících z inspirace aktuální situací. Nejsou tak přímočará, ale přesně v tom tkví hravost češtiny. Vlastně ale nemohu blíž specifikovat, které z konkrétních slov mám nejraději. Vzhledem k tomu, že všechna je do slovníků vkládám, mám k nim vztah jako k dětem. Na začátku jsem ale uvažoval o tom, zda zařadit slova s rasistickým podtextem.

Kde je nejčastější zdroj inspirace pro nová slova?

Nejbohatším zdrojem jsou jakékoliv diskuse na internetu, na kterémkoliv místě. Diskuse se podle mého tak trochu posunuly jiným směrem. Místo původně zamýšleného obohacení kontextu článku se z nich stal prostor, kde se mohou lidé takzvaně vyřádit. V tomto ohledu vnímám ještě hůř Facebook, kde si uživatelé neberou servítky už vůbec. Atmosféra ve společnosti je vyhrocená, což radikalizuje diskusi i výrazy, které se používají. Věřím, že se to ale všechno opět vrátí k normálu.

Kdo z českých osobností je nejčastějším námětem?

Prim hrají předseda vlády v demisi, náš pan prezident a jeho tiskový mluvčí. Mnohdy jde o velmi trefné zásahy, od "trencle pána" až po "trolčáčka". Mimochodem v období prezidentských voleb Miloše Zemana ve slovníku paradoxně zastínila osoba Milana Rokytky, který dal vzniknout výrazu "vyrokytkóza" nebo "na rokytku". A novodobou češtinu obohatil mimo jiné i úspěch Ester Ledecké. Od té doby se na českém internetu můžeme setkat se slovy "ledět" nebo třeba "esterifikace".

Pokud bude potřeba jednoslovný název pro Českou republiku, pojmenování Czechia bychom doporučili, říká Markéta Pravdová z Ústavu pro jazyk český. | Video: Filip Horký
 

Právě se děje

Další zprávy