reklama
 
 

Rod Piccardů dobyl nebeské výšky i hlubiny oceánů. Po balonu a batyskafu přišel Solar Impulse

Aktualizováno 29. 7. 2016 21:39
Úspěch švýcarského lékaře, letce a výzkumníka Bertranda Piccarda je logickým pokračováním neuvěřitelné ságy výzkumnického rodu Piccardů. Jeho otec dobyl v batyskafu bez většího zázemí, financí a týmu spolupracovníků hlubiny oceánu, jeho dědeček zase jako první na světě dosáhl v balonu stratosféry a otevřel dveře letecké dopravě. Kromě genů mu byla velkým impulsem událost, kdy jako jedenáctiletý chlapec osobně sledoval na mys Canaveral vzlet Apolla 11 na Měsíc. "Tito hrdinové se odváží dělat nemožné. Dělají něco, co dosud nedokázala žádná lidská bytost před nimi," přemítal a věděl, že to je i jeho cesta.

Snad nikdo nemohl zdědit více výzkumnických a vynálezcovských genů než právě Bertrand Piccard. V jeho rodě se vynalézá a objevuje už po tři generace od stratosféry po hlubiny oceánů. Zatímco tatínek Jacquese uskutečnil spolu s Američanem Donem Walshem v batyskafu rekordní sestup pod hladinu moře, dědeček August se svým asistentem se stali prvními lidmi, kteří se ocitli ve stratosféře, kam doletěli v balonu.

Kromě toho spojují Augusta, Jacquese a Bertranda Piccardovy smělé cíle a zdánlivě bláznivé nápady, které ale posléze dokážou přetavit v realitu. A také odvaha vyzkoušet všechny své ideje a vynálezy na sobě.

"Ti tři jsou ztělesněním nejšílenějších snů lidstva, jako je stát se rybou nebo ptákem," říkal o nich spisovatel Jacques Lacarrière. Jiní je zase považují za ztělesnění Verneových postav.

Může tedy skutečně existovat cosi jako gen vynálezce? Podle Piccardových webových stránek jde spíše o dědičnou zvědavost založenou na vzdělání, o chápání, jak funguje svět, o úctu k přírodě a důvěru, že nová technologická řešení mohou zlepšit svět.

Dědeček Auguste Piccard dobyl stratosféru. Pak se vrhnul do hlubin

Švýcarského fyzika a vynálezce Augusta Piccarda (1884-1962) proslavily zejména jeho konstrukce stratosférického balonu se speciální kapslí pro posádku a téměř třicítka vzletů, během nichž pokořoval hranice, do jaké výšky až je člověk schopen vystoupat.

Jeho posledním rekordem je 23 tisíc metrů. To vše odvážně zkoušel v době, kdy si lidé zdaleka nebyli jistí, zda je člověk schopen dlouhodobě takové výšky přežít. Když na sobě zjistil, že ano, otevřel tak dveře letecké dopravě.

Principy stratosférického balonu Auguste Piccard využil při sestrojování batyskafu. Z dobývání nebeských výšek se tak dostal do hlubin oceánů. Poté, co se dostal rekordně nejvýš, dostal se i rekordně nejníže – až do hloubky 3500 metrů pod hladinou moře.

Také jeho dvojče Jean, jeho švagrová Jeannette a synovec Don Piccard byli vzduchoplavci a průzkumníci.

Nesmrtelnost mu zajistil belgický komiksový kreslíř Hergé v legendárních Tintinových dobrodružstvích. Auguste se stal vizuálně i myšlenkami a činy předlohou profesora Calculuse.

Otec Jacques Piccard se dostal do nejhlubších míst Země

S Augustem Piccardem postupně začal na vývoji dokonalejšího batyskafu pracovat jeho syn Jacques. Tomu se v roce 1960 podařilo dostat nejhlouběji ze všech lidí na světě, když se v batyskafu Trieste ponořil až na dno Mariánského příkopu, tedy do hloubky téměř 11 tisíc metrů. Překonán může být těžko, jde o nejhlubší místo zemského povrchu.

Jacques Piccard dovedl lidstvo do dosud skrytých hlubin oceánu, dal základy podmořské navigaci a byl jedním z prvních oceánologů a ekologů, který upozorňoval na znečištění oceánských příkopů.

Říkalo se mu „novodobý kapitán Nemo“ a byl neskutečným úkazem. Neměl peníze, laboratoře, asistenty ani sekretářku, a zatímco USA a SSSR investovaly miliardy dolarů na výzkum vesmíru, on se svým otcem, bez velkého humbuku a bez větších finančních prostředků, zatím dobyl oceán a největší hlubiny Země.

Bertrand navázal na dědečka a obletěl Zemi

A konečně tu máme Bertranda Piccarda. Jeho odhodlání, schopnosti a smysl pro dobrodružství jsou nyní po představení otce a dědečka mnohem pochopitelnější. Bertrand šel plně ve šlépějích svého rodu, když začínal s létáním v balonu, tedy jako jeho dědeček, strýc, prastrýc a prateta. A těchto šlépějí se držel i tím, že si také on stanovoval ty nejsmělejší cíle.

V březnu 1999 spolu s bývalým pilotem britského královského letectva Brianem Jonesem jako první vzduchoplavci na světě obletěli v balonu zeměkouli bez mezipřistání. Vyrazil z rodného Švýcarska, skončil u Káhiry, ačkoliv jeho cílem měly původně být pyramidy v Gíze. Jednalo se také o nejdelší let balonem ve světové historii.

V roce 2003 přišel Bertrand Piccard s nápadem letounu na sluneční energii. V roce 2009 byl Solar Impulse hotov a následovaly zkušební lety. V roce 2013 přeletěl v pěti etapách napříč USA. O rok později představil světu vylepšený letoun Solar Impulse 2. S ním v sedmnácti etapách postupně obletěl zeměkouli, když v březnu 2015 vzlétl v Abú Zabí, hlavním městě Spojených arabských emirátů, a svůj oblet dokončil tamtéž 26. července 2016.

Po přistání napsal na svůj Twitter: "Dobrodružství se Solar Impulse 2 nikdy nekončí. Je to životní projekt, ne práce. A život ještě není u konce." A dodal: "Solar Impulse je teprve začátek."

Bertrand není klasickým vědcem ani klasickým inženýrem. Svým původním zaměřením je psychiatr a zajímá se o metody hypnózy a o buddhismus. Na jeho cestu ho neomylně nasměrovaly nejen geny, ale i zážitek, kdy jako jedenáctiletý chlapec sledoval start kosmické lodi Apollo 11 na Měsíc. Na mys Canaveral pozval Piccardovy sám Wernher von Braun, vynálezce rakety Saturn V, která vynesla Apollo do vesmíru.

"Tito astronauti, kteří jsou nyní vysláni na Měsíc, mají sen a ten sen je větší než strach z neúspěchu. Tito hrdinové se odváží dělat nemožné. Dělají něco, co dosud nedokázala žádná lidská bytost před nimi. Tomu se říká pravý průkopnický duch, honilo se mi hlavou," vzpomíná Bertrand na událost z července 1969, která významně ovlivnila jeho život.

Jenže jak už to u Piccardů bývá zvykem, spektrum jeho zájmů a úspěchů je velmi široké – vystudoval psychiatrii a psychoterapii pro děti i dospělé, od mládí létal v balonech i motorových letadlech, kromě toho se stal mistrem Evropy na rogalu. Je také oceňovaným řečníkem. V této roli absolvoval stovky soukromých i veřejných akcí, na nichž přednáší o motivaci, dobrodružném duchu, týmové spolupráci, opatřeních proti stresu či o psychologii komunikace.

V duchu rodinné tradice také kombinuje vědecký výzkum s ochranou životního prostředí. Ostatně jak říká, právě propagování obnovitelných zdrojů energie bylo hlavní myšlenkou projektu Solar Impulse, nikoli honba za rekordy. Nyní má v hlavně nový plán – kampaň na záchranu přírodních zdrojů Země.

Je autorem řady knih, které sepisuje převážně doma ve švýcarském Lausanne, kde žije s manželkou Michèle a třemi dětmi. Pakliže nesejdou z piccardovské cesty, vyrůstají v Lausanne tři noví průzkumníci a dobrodruzi.

"Dobrodružství je stav mysli tváří v tvář neznámému," říká Bertrand Piccard. Život bere jako "výzkumnou oblast", na níž je třeba se neustále osobně rozvíjet, nicméně respektovat při tom etické a duchovní hodnoty. "Dobrodružství ve 21. století spočívá v použití lidské vynalézavosti a průkopnického ducha k rozvoji kvality života, který si zaslouží mít současná i budoucí generace," dodává.

Jeho heslem je "future is clean", budoucnost je čistá. Když v úterý s Andre Borschbergem dokončili oblet Země, uvedl jako jejich největší úspěch, že pro tuto myšlenku inspirovali mnohé další lidi. Na dotaz, proč tolik riskovali, odpověděl: "Protože jsme věděli, že jediný způsob, jak nikdy nechybovat, je nikdy to nezkusit."

Letoun na solární pohon Solar Impulse 2 překonal Atlantický oceán a přistál ve čtvrtek ve španělské Seville. Z New Yorku vyrazil v pondělí. | Video: Reuters |  01:46

autor: Zuzana Hronová | 27. 7. 2016 10:02

Související

    Pokračujte dál

    Hlavní zprávy

    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama
    reklama