Lenka Hložková se rozhodla zachránit rodinnou památku - starou stodolu po pradědečkovi. Už jako malá snila, že v ní jednou bude žít. "Je to moje srdcovka už od dětství," vzpomíná. Po letech života v novostavbě přišel zlom - stodole začala padat střecha. A s tím přišlo rozhodnutí: nechat ji chátrat, nebo změnit život od základů?
V roce 2015 začala rekonstrukce a Lenčin manžel v ní sehrál klíčovou roli. "Věděl, že mi na stodole záleží, a měl se mnou obrovskou trpělivost. Bez něj by to nešlo," říká.
O rok později už stála "stodola s duší" - dřevostavba s venkovskými prvky a ateliérem. "Vlastně máme dům v domě," říká Lenka. Dnes zde žije se svým mužem, synem a retrívrem, tvoří keramiku a dál citlivě přetváří prostor, včetně zahrady, která má souznít s krajinou Litoměřicka.
Když rozum říká "ne"
Markéta Stehlíková k domu, u jehož rekonstrukce pomalu nechala duši, neměla žádné rodinné vazby - jen silnou intuici. Dům v Chodouni, který léta budil spíš strach, koupila v exekuci a bez střechy. "Bála jsem se ho. Působil těžce, smutně. Jako kdyby v něm nic dobrého nezůstalo," vzpomíná.
Zlom přišel, když za domem objevila tajnou zarostlou zahradu. "Byla to chvíle, kdy jsem věděla, že ho musím koupit. I když rozum říkal ne," vypráví. Podepsala smlouvu a pustila se do čtyřleté rekonstrukce - bez architekta, s novorozeným synem, během pandemie. Pomáhali přátelé, ale většinu zvládla sama.
Dům dnes nese název Domeček v Chaloupkách, a i když Markétě s rekonstrukcí pomáhali její nejbližší, o rodinné bydlení nejde. Vzniklo zde klidné útočiště pro hosty - s hernou, saunou, zahradou a také fotoateliérem, který pomohl pokrýt náklady.
Spojuje je odvaha, vkus a touha po smyslu
Ačkoliv Lenka i Markéta začínaly z jiného místa - jedna z rodinné lásky, druhá ze zvědavosti - spojuje je podobný přístup. Obě daly starým stavbám nový smysl. Nepřizpůsobovaly se trendům, ale svému citu. A obě svými domy inspirovaly tisíce lidí - na sociálních sítích i v reálném světě.
"Nechali jsme se přirozeně vést stodolou," říká Lenka o procesu rekonstrukce. "Nikdy bych nevěřila, že zrovna tenhle dům se stane mým splněným snem. Spoustu věcí jsem si malovala v hlavě x let - a teď jsou zrealizované," říká Markéta.
A co dál?
Lenka s manželem už přemýšlejí o dalším kroku - přestavbě půdy, kde by mohla vzniknout nová dílna. Markéta mezitím přemýšlí, jak hostům nabídnout ještě víc klidu. Ani jedna z nich však nechce své zkušenosti komercializovat. "Pro někoho jiného bych přestavbu nerealizovala. To bych si netroufla," usmívá se Lenka.
Příběhy obou žen rezonují, protože nejsou o dokonalosti, ale o odvaze, citu a úctě k prostoru. Nestavěly jen domy - vytvořily místa s duší. Ať už jako domov, nebo jako útočiště pro druhé. "Splnilo se mi mnohem víc, než jsem si přála," říká Lenka. "Dřina se vyplatila," dodává Markéta.