Dvě robotické družice, které spolupracují s dosud nevídanou precizností, jsou od sebe vzdálené pouhých 144 metrů. Jedna z nich, Occulter, nese 1,4 metru široký disk, který blokuje sluneční světlo. Funguje tak podobně jako Měsíc během zatmění. Druhá, Coronagraph, následuje těsně za ní a je vybavena obřím vesmírných koronografem s názvem ASPIICS, který pořizuje snímky sluneční koróny v extrémních detailech.
Díky unikátní technologii velmi přesného letu, zůstávají obě sondy perfektně zarovnané a snímky tak neruší jasný svit Slunce. Družice jsou schopné letět bez jakéhokoli zásahu z pozemního střediska. Jsou vybaveny malými tryskami, které neustále upravují polohu.
"Naše snímky umělého zatmění jsou srovnatelné se snímky pořízenými během přirozeného zatmění. Rozdíl je v tom, že zatmění můžeme vytvořit jednou za 19,6 hodin oběžné dráhy, zatímco úplná zatmění Slunce se přirozeně vyskytují pouze přibližně jednou, velmi zřídka dvakrát ročně. Navíc přirozená úplná zatmění trvají jen několik minut, zatímco Proba-3 dokáže své umělé zatmění udržet až šest hodin," vysvětluje hlavní výzkumník ASPIICS Andrej Žukov.
"Vidět první data z ASPIICS je neuvěřitelně vzrušující. Spolu s měřeními provedenými dalším přístrojem na palubě, DARA, přispěje ASPIICS k odhalení dlouhotrvajících otázek o naší domovské hvězdě," říká Joe Zender, vědec projektu Proba-3. Snímky pomohou s počítačovým modelováním sluneční koróny a nabídnou komplexní obraz slunečních jevů.
Koróna, vnější atmosféra Slunce, představuje jednu z největších záhad sluneční fyziky. Oblast patří k nejméně prozkoumaným částem sluneční atmosféry. Zároveň je také místem, kde dochází k akceleraci výronů koronální hmoty, silných výbuchů energie ze Slunce, které zasahují zemskou atmosféru a mohou narušit satelity, komunikační prostředky, GPS, leteckou dopravu i elektrické sítě na Zemi. Oblast je také místem počátku slunečního větru. Lepší znalost vývoje těchto fenoménů může pomoci při předpovídání dopadů sluneční aktivity na naši planetu, tzv. vesmírného počasí.
Mise Proba-3, která odstartovala v prosinci loňského roku, zatím během probíhající kontrolní fáze vytvořila deset úspěšných zatmění Slunce. Nejdelší z nich trvalo pět hodin, cílem však je ho do konce července, kdy začnou pravidelná vědecká provozování, prodloužit na šest hodin. Během dvouletého trvání mise vědci získají "na přání" dvě zatmění Slunce týdně, celkem to tedy znamená data z téměř dvou set zatmění.
"Proba-3 tak během jednoho šestihodinového pozorovacího okna přinese tolik detailních pozorování sluneční koróny, kolik získáme během úplných zatmění Slunce za jedno století", říká Stanislav Gunár ze Slunečního oddělení Astronomického ústavu AV ČR.
Na této misi se významným způsobem podílela i Česká republika, a to dokonce už od roku 2009. Koordinací byl pověřen Astronomický ústav AV ČR v čele s Dr.Stanislavem Gunárem a prof. Petrem Heinzelem. Optické komponenty hlavního vědeckého přístroje mise, koronografu ASPIICS, navrhlo a vyrobilo centrum TOPTEC, součást Ústavu fyziky plazmatu AV ČR. Vývoj a výroba dvířek chránících koronograf byly v režii společnosti SERENUM, a.s..
