Praha - Meteorologie je pro ni zaměstnáním i vášní. Věnuje se jí i ve volném čase, nejraději má nebezpečné meteorologické jevy. Když se na obloze něco děje, vydrží se dívat na radary celý den.
Počasí sleduje od brzkého rána (třeba kvůli ranní ledovce) do pozdního večera (zvláště blíží-li se vichřice, bouřka či přívalové deště).
Meteoroložku Dagmar Honsovou jsme požádali o rozhovor u příležitosti Světového meteorologického dne.
Aktuálně.cz: Je být meteoroložkou nevděčné povolání? Když předpověď vyjde, berou to lidé jako samozřejmost, když nevyjde, sesypou se na vás "jako vosy"?
Dagmar Honsová: Být meteoroložkou je inspirativní, složité a krásné povolání, jehož jednou z nejtěžších součástí je podat a předat předpověď počasí ostatním.
Vždy upozorňujeme na to, že jsou to pouze předpovědi, a tak úspěšnost ani nemůže být 100%. Pokud předpověď počasí nevyjde z důvodu náhlé změny v atmosféře, lidem se většinou snažíme vysvětlit, proč se tak stalo. A také, že se to stávat bude i nadále.
Spíše mne mrzí, pokud není vysvětlení očekávaného charakteru počasí podáno tak, aby ho i laik dobře pochopil, nebo se dotyčný ani v předpovědi nevyzná. Předpověď má totiž své zákonitosti a názvosloví – například místy, ojediněle, občas, které mnozí z nás ani nevnímají.
A.cz: Na druhou stranu meteorologové a relace o počasí bývají velmi populární. Čím to, že lidé každý den hltají předpovědi, ačkoliv pak bývají celý den zavření v práci?
Z mého pohledu to bude za prvé tím, že počasí je věčné a vděčné téma konverzace. Za druhé počasí ovlivňuje naše každodenní plány, psychickou a fyzickou pohodu – například naši výkonnost v práci. Za třetí nesmím opomenout ani to, že počasí se stává fenoménem i díky takzvané klimatické změně, o které stále slyšíme.
A.cz: Enormní zájem je o předpovědi na volné dny – na víkendy, na svátky… Dáváte si na nich nějak více záležet, podrobujete všechna data ještě pečlivějšímu a detailnějšímu zkoumání než jindy?
Každému dni v týdnu je věnována stejná pozornost. Jen o počasí na víkend se lidé kvůli plánování začínají nejčastěji zajímat už ve středu, což je tedy předpověď až na čtyři dny dopředu a její úspěšnost tím klesá.
A.cz: "Předpovědní šílenství" vrcholí před Vánocemi, přijde mi, že na straně publika i meteorologů. Vypouštějí už před Mikulášem zprávy, že Vánoce budou tentokrát bílé, další týden to změní, že na blátě, další týden napíšou, že by přece jen mohly být bílé a obleva nebude tak dramatická, načež přijdou Vánoce na blátě... Jak se na to díváte?
Meteorolog je většinou do dlouhodobé předpovědi tlačen a kolikrát se i snaží vysvětlit, že předpověď počasí na delší časové období vlastně nemá kvůli nízké úspěšnosti smysl. Nicméně palcové titulky musí nalákat na článek.
Lidé mají vštípeno, že ke Štědrému dni prostě sníh patří, i když jsou u nás bílé Vánoce v nížinách statisticky jednou za pět let. Z anket nám vyšlo, že lidé mají rádi zasněženou krajinu, že jim připadá čistá a tichá - a to prý k těmto svátkům patří. Zřejmě si tak skrytě přejeme bílé Vánoce hlavně kvůli tomu, aby nám přidaly na klidu.
A.cz: Předpovědi bývají přesné na dva tři dny dopředu. Proč se tedy vlastně dělají i dlouhodobé předpovědi?
Dlouhodobé předpovědi vyžadují některá odvětví, například energetika či průmysl. Tato odvětví ale dobře ví, jak s takovou předpovědí zacházet. Pro laiky by mělo být samozřejmostí brát tyto předpovědi jako orientační.
A.cz: V atmosféře probíhají tisíce jevů, často nevyzpytatelných. Co hlavně meteorologům "kazí" jejich předpovědi?
Ing. Dagmar Honsová, Ph.D.
Vysokoškolská studia absolvovala na České zemědělské univerzitě v Praze. Během studia se orientovala na biometeorologii.
V současnosti pracuje jako meteoroložka. Počasí ji fascinuje a přesně vám z paměti řekne, jak bylo třeba vloni touto dobou. Publikuje vědecké články se zaměřením na klimatické změny, trvalé travní porosty a popularizující články na serveru www.příroda.cz.
Na ČZU působí dva dny v týdnu na Katedře agroekologie a biometeorologie.
Meteoroložka ze společnosti Meteopress spolupracovala s redakcí online deníku Aktuálně.cz v letech 2008-2013. Její blog můžete navštívit zde.
Tady je problém v tom, že v atmosféře se děje tolik jevů každou vteřinu, o kterých doposud nemáme ani ponětí, a troufám si říci, že zřejmě ani nikdy mít nebudeme. Další věcí je nedostatečné množství měření jednotlivých prvků v atmosféře.
A.cz: Každou chvíli slyším: Zaplatili jsme si lyžování na horách, mělo sněžit a mrznout, ale bylo teplo a sníh nikde. Nebo: Zaplatili jsme si last minute k moři, předpovědi slibovaly teplo a sluníčko. Dostávají meteorologové hromady rozhořčených dopisů a e-mailů na toto téma?
Dovolenou většinou plánujeme hodně dopředu, pokud ne měsíce, tak alespoň týdny, a tak daleko předpověď ani neexistuje.
Na anonymní reakce nereaguji a nemám ani čas je číst. Pro moje blízké pak u sebe nosím vytištěný aktuální model s předpovědí počasí na čtrnáct dní. Pokud se zeptají, ráda jim ho ukážu. Mnozí jsou nadšení a chtějí si předpověď udělat sami. Pokud se ale někdo zeptá, v kolik přesně hodin začne druhý den pršet u něho před barákem, snažím se vysvětlit, že rozlišení modelů toto opravdu neumí.
A.cz: Jaký je obecně váš názor na pranostiky? Jak moc se jim dá věřit?
Podle pranostik se řídit nemůžeme, ale berme je jako ojedinělý odkaz našich předků a důkaz toho, že počasí si lidé všímali vždy.
A.cz: Zatímco třeba únorové pranostiky o skřivanu, který když v únoru zpívá, velká zima potom bývá, moc nevyšly, u některých mi přijde, že se pravidelně strefují. Třeba tzv. "ledoví muži" či "zmrzlí", tedy zima v polovině května na Pankráce, Serváce a Bonifáce. Vím o vás, že si vedete dlouhodobé statistiky - jak to tedy je?
Světový meteorologický den 2014
Světový meteorologický den se slaví každoročně 23. března jako upomínka na to, že v tento den byla v roce 1950 založena Světová meteorologická organizace.
Každý rok má tento den nějaké téma. Letos to je "Počasí a klima: zapojení mladých". Mladé generace se prý budou velice dotýkat následky změn klimatu a globálního oteplování, měla by se proto učit rozumět těmto jevům.
Tato pranostika se často objevuje v kronikách z 19. století, to se podle statistik vyskytovali ledoví muži s pravděpodobností 55 až 65 %, v 21. století je výskyt pravděpodobný z 30 %.
Ochlazení je dáno severním, severozápadním nebo severovýchodním prouděním, tedy severní nebo severovýchodní cyklonální situací nad Evropou.
A.cz: Něco do sebe má i pranostika k 8. červnu: "Z Medardovy kápě čtyřicet dní kape." Tedy ne, že by kapalo čtyřicet dní, ale kolem půle června mi přijde, že pršívá pravidelně. Nebo jak hovoří Vaše záznamy?
Medardovské počasí se vyznačuje chladnějšími dny s deštěm nebo dešťovými přeháňkami během června a někdy také ještě během prvních červencových dnů v celé střední Evropě.
Nad Evropou se ustálí oblast nízkého tlaku vzduchu, která se zde udržuje po delší období. V převládajícím proudění okolo této tlakové níže přináší nad Evropu chladný vzduch ze severního Atlantiku a v něm postupující frontální systémy.
Někdy se o medardovském počasí hovoří jako o evropském monzunu. Nejde sice o klasický charakter monzunu s letní a zimní fází, ale jeho projev s jednotlivými opakujícími se frontálními srážkami takové srovnání částečně umožňuje.
A.cz: Jaké další pranostiky či pravidelnosti podle Vašich zkušeností a záznamů fungují celkem spolehlivě? A neřadí se mezi ně vlastně i vánoční obleva?
Nejspolehlivější jsou tzv. časoměrné pranostiky, například "Na Hromnice o hodinu více". Vánoční obleva má úspěšnost výskytu 70 %, což pro meteorologa stále není mnoho.
A.cz: Stále platí, že kvůli přívalovým dešťům, vichru či bouřce nejdete spát a se zájmem je sledujete, popřípadě že když hrozí ledovka, vstáváte před čtvrtou ráno, abyste stihla upozornit první ranní řidiče? Nebo se to s příchodem rodičovských povinností změnilo a místo k bouřce či ledovce vstáváte k dětem?
Zatím pořád platí, že mě nebezpečné a neobvyklé jevy v počasí fascinují a poslední dobou se mi opravdu daří vstávat k dětem i k počasí.
A.cz: A pořád si pamatujete několik let dozadu, jaké bylo počasí?
Je to s podivem, ale pamatuji si počasí, které jsem tzv. "odžila", tedy to, které jsem předpověděla - viděla na modelech a následně jeho vývoj sledovala celý den na družicových snímcích. Tak se mi počasí do paměti zapíše samo. Naopak recept na manželovu oblíbenou bábovku pokaždé hledám.
