Zhruba třicet kilometrů severně od hlavního města Reykjavíku se entomologům do nastražené pasti v podobě látky se sladkou tekutinou podařilo přilákat tři exempláře komára kroužkovaného. "Zdá se, že tento druh je dobře přizpůsoben chladnějšímu podnebí, což mu umožňuje odolávat dlouhým a drsným zimám, kdy teploty klesají pod bod mrazu," říká entomolog z Islandského institutu přírodních věd Matthias Alfredsson.
Tento druh komára je běžný v některých částech Evropy a severní Afriky. Zatím není jasné, jak se dostal na Island, mohlo to ale být lodní dopravou. Nedaleko se totiž nachází přístav Grundartangi, kam míří pravidelné zásilky z Evropy. Přestože se na Islandu nachází velké množství bažin a rybníků, které jsou důležité pro život komárů, vědci měli za to, že tamní drsné klima nedovolí žádnému druhu přežít. To se ale spletli.
Podle odborníků se ostrov otepluje čtyřikrát rychleji než zbytek severní polokoule, a to kvůli proudění teplého vzduchu z jihu. Jen letos země překonala několik rekordů v nejvyšších teplotách, v květnu tady zaznamenali vůbec nejteplejší den v historii s teplotou 26,6 °C. Oteplování vyváří příznivé podmínky pro stanoviště komárů a rozšiřují se i oblasti, kde může tento hmyz žít a rozmnožovat se. Změna klimatu přináší i další důsledky, více komárů totiž znamená větší riziko přenosu nemocí, jako je malárie nebo horečka dengue. I v Evropě se tak v posledních letech objevují případy tropických infekcí, které dříve patřily výhradně do teplých oblastí.
Přestože komáři na Islandu jsou novinkou, tamní turisty každoročně trápí jiný létavý hmyz. Především na severu ostrova u jezera Mývatn se vznáší hejna pakomárů a muchniček, které nepříjemně koušou. Na rozdíl od komárů ale nepřenáší nemoci.
