Pražská čára. Betonová hradba od Mělníka ke Slapům, která měla chránit hlavní město

Dan Poláček Dagmar Tichá Pavel Švec Dan Poláček, Dagmar Tichá, Pavel Švec
16. 8. 2025 10:15
Kolem Prahy vyrostla těsně před začátkem druhé světové války unikátní betonová hradba. Pražská čára, technologický skvost a symbol odhodlání bránit svobodu, se však nikdy nedočkala své zkoušky ohněm. Proč tento velkolepý projekt ztroskotal a co nám jeho trosky v krajině vyprávějí o zradě, statečnosti a jedné z největších otázek českých dějin: Co kdyby se tehdy střílelo?
Divizní generál Karel Husárek, vedoucí Ředitelství opevňovacích prací, architekt československého opevnění a Pražské čáry, před 1950. Ilustrační kolorizace.
Divizní generál Karel Husárek, vedoucí Ředitelství opevňovacích prací, architekt československého opevnění a Pražské čáry, před 1950. Ilustrační kolorizace. | Foto: Aktuálně.cz / Reprofoto z knihy „Pražská čára - československé opevnění z let 1936-38 - vnější obrana Prahy“ od Radana Lášeka, kterou v roce 1996 v edici „Pevnosti“ vydalo ve Dvoře Králové nakladatelství FORTprint., Kolorizace a koláž: Dan Poláček

Architekti obranné strategie Československa

Za návrh a realizaci opevnění bylo zodpovědné Ředitelství opevňovacích prací (ŘOP) v čele s divizním generálem Karlem Husárkem. Ačkoliv se často hledá inspirace ve slavné francouzské Maginotově linii, českoslovenští odborníci si byli dobře vědomi odlišných geografických i ekonomických podmínek naší země. Zvolili proto kombinaci těžkého pohraničního opevnění s obrannými liniemi ve vnitrozemí. Pražská čára v tomto systému představovala klíčový úsek první z plánovaných tří linií - ta měla začínat u Mimoně, pokračovat právě Vnější obranou Prahy a končit na jihu Čech.

Druhá linie byla plánována na Českomoravské vrchovině a třetí na moravsko-slovenském pomezí. Celý systém umožňoval postupný ústup a vedení zdržovacího boje, jehož cílem bylo oslabit a vyčerpat útočníka.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy