Stalinovo Záprdelí. Neslavný příběh pražského sousoší, jehož autor spáchal sebevraždu

Stalinovo Záprdelí. Neslavný příběh pražského sousoší, jehož autor spáchal sebevraždu
Sousoší na úpatí Letenské pláně v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem odhalili čeští komunisté 1. května 1955.
​Stalinův pomník na pražské Letné byl jedním z nejvýraznějších symbolů komunistické éry v Československu.
Mezi lidmi se kvůli vzhledu sousoší rychle ujal název "fronta na maso", což odráželo jak jeho vzhled, tak i tehdejší problémy se zásobováním.
Sochař Otakar Švec spáchal krátce před odhalením pomníku sebevraždu. Údajně kvůli psychickému tlaku a obavám z následků případného neúspěchu díla. Na vině však mohla stejně tak být i skutečnost, že v dubnu 1954 spáchala sebevraždu jeho manželka Vlasta. Zobrazit 7 fotografií
Foto: Profimedia.cz
Tereza Šolcová Tereza Šolcová
1. 5. 2025 6:30
Sousoší na úpatí Letenské pláně v čele s Josifem Vissarionovičem Stalinem odhalili čeští komunisté 1. května 1955. Mezi lidmi se rychle ujal název "fronta na maso", čtvrti za sochou se pak začalo říkat "Záprdelí". Soudruzi tehdy nevěděli, že zanedlouho přednese Nikita Chruščov slavný projev a ve východním bloku nastane destalinizace. V roce 1962 proto nechali pomník vyhodit do povětří.

​Stalinův pomník na pražské Letné byl jedním z nejvýraznějších symbolů komunistické éry v Československu. Monument, navržený sochařem Otakarem Švecem a architekty Jiřím a Vlastou Štursovými, zobrazoval Stalina v čele průvodu zástupců sovětského a československého lidu. Sousoší měřilo 15,5 metru na výšku, 12 metrů na šířku a 22 metrů na délku a bylo postaveno ze 17 tisíc tun materiálu, včetně 235 žulových kvádrů.

Mezi obyvateli hlavního města se pak čtvrti za sochou začalo říkat "Záprdelí".
Mezi obyvateli hlavního města se pak čtvrti za sochou začalo říkat "Záprdelí". | Foto: Profimedia.cz

Stavba pomníku byla zahájena v roce 1949, dokončit jej se podařilo až v roce 1955. Sochař Otakar Švec spáchal krátce před odhalením pomníku sebevraždu. Údajně kvůli psychickému tlaku a obavám z následků případného neúspěchu díla. Na vině však mohla stejně tak být i skutečnost, že v dubnu 1954 spáchala sebevraždu jeho manželka Vlasta.

Tajný proslov, který tajným nezůstal

Mezi lidmi se kvůli vzhledu sousoší rychle ujal název "fronta na maso", což odráželo jak jeho vzhled, tak i tehdejší problémy se zásobováním. Své slávy si ale sousoší příliš dlouho neužilo. Na dvacátém sjezdu KSSS v roce 1956 pronesl sovětský vůdce Nikita Chruščov slavný proslov, ve kterém kritizoval Stalinovu politiku.

Českoslovenští soudruzi nevěděli, že nedlouho po odhalení sousoší přednese Chruščov svůj slavný projev a v celém východním bloku nastane "destalinizace".
Českoslovenští soudruzi nevěděli, že nedlouho po odhalení sousoší přednese Chruščov svůj slavný projev a v celém východním bloku nastane "destalinizace". | Foto: Profimedia.cz

V tajném projevu, který byl určen pouze vrcholným sovětským komunistům a špičkám zahraničních komunistických stran, tvrdě kritizoval Stalinovu politiku, připustil chyby a omyly, které se v průběhu jeho vlády udály. Kritizoval zejména kult osobnosti, který vzrostl až do obludných rozměrů.

Po kritice Stalinova kultu osobnosti se tak pomník, který doslova zosobňoval vše kritizované, stal nežádoucím symbolem. V roce 1962 proto došlo pomocí dvou tun trhavin a dvou tisíc rozbušek k jeho definitivnímu odstřelení. Dnes na místě bývalého pomníku stojí Metronom, umělecký objekt od Vratislava Nováka, instalovaný v roce 1991.

 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy