"Jsi dobrá, Aleno, ale výšiny mužského ducha žena dosáhnout nemůže," zazní v nových povídkách česko-německé spisovatelky a historičky Aleny Wagnerové mužský hlas. Patří básníkovi Jiřímu Kuběnovi, který byl společně s Wagnerovou, Václavem Havlem nebo Josefem Topolem v 50. letech minulého století jedním ze "šestatřicátníků" - neformální skupiny, jíž spojoval rok narození.
Podcast s Alenou Wagnerovou si můžete poslechnout zde:
"Dcera významného učence, intelektuálka z brněnské protestantské rodiny, platila za emancipovanou dívku a předchůdkyni feminismu dávno před tím, než se to slovo objevilo," charakterizuje Alenu Wagnerovou spisovatel Pavel Kosatík v knize Ústně více - Šestatřicátníci. Přesto dnes autorka přiznává, že ji tehdy hlas mužské dominance nahlodal. "Možná myslíš skutečně trochu jednodušeji než muži, říkala jsem si. Žena se mohla velmi dobře uplatnit, když memorovala to, co říkali muži."
Rozhodla se to změnit. Silným ženským hlasem tak začaly mluvit její knihy. Ta o Mileně Jesenské, lékařce a snoubence Franze Kafky. Stejně jako další o baronce Sidonii Nádherné. Z ženské perspektivy pak popsala i příběhy německých sociálních demokratů, katolíků a komunistů pronásledovaných za Hitlera a po válce odsunutých z Československa.
V nové povídkové knize Cestou životem, kterou vydalo nakladatelství Prostor, teď vzpomíná mimo jiné na pitoreskní prostředí zámku na Dobříši, který se v 60. letech stal něčím jako chráněnou dílnou československých spisovatelů.
V roce 1969 odešla Alena Wagnerová za manželem do tehdejšího západního Německa. S překvapením konstatovala, že emancipace ženy je tam daleko za tehdejším Československem. "Jako od ženy se ode mě nic nečekalo. Žena tehdy byla svým mužem definována," vzpomíná.
V polovině 70. let ve své nové domovině publikovala studii Žena za socialismu, jejíž české vydání v roce 2017 rozšířila o text reflektující polistopadové postavení mužů a žen. Konstatuje v něm, že reálná rovnoprávnost sahala podle jejích zkušeností ve státech někdejšího východního bloku mnohem dál než v demokratických zemích západní Evropy.
"Je chyba, že se feminismus v poslední době soustředil na určité drobnosti," říká dnes. "Problémem je ideologie neoliberalismu, který kariéru ženy vlastně podřizuje kariéře muže, protože vidí člověka jako hospodářský faktor, a ne jako Boží stvoření, které má zásadní právo na svou existenci," dodává.
Vítejte u podcastu s Alenou Wagnerovou. K poslechu zde na platformách SoundCloud, Spreaker, Google Podcasts, Apple Podcasts i Spotify.
