Proměnil hobby v podnikání. Od práce na počítači přešel k ruční výrobě psacích per a je z nich hit

Tomáš Maca Tomáš Maca
6. 10. 2017 9:50
Klasické pero Jan Novák ještě nedávno skoro nepoužíval. Po zhlédnutí videa na YouTube mu však přesto učarovala výroba psacích potřeb. Rozhodl se, že se řemeslo podle internetového klipu naučí. V roce 2015 za pomoci soustruhu a dláta vytvořil svá první plnicí a kuličková pera a začal je prodávat na internetu. Pera Novák se stala hitem a jejich autor proměnil koníček v podnikání.
Jan Novák
Jan Novák | Foto: Tomáš Maca

Živil se jako grafik v rodinném vydavatelství a většinu času trávil klepáním na tlačítko myši. Pak ho ale nekonečné hodiny prosezené u počítačové obrazovky začaly vysávat a při brouzdání internetem narazil na krátké video. Nějaký kutil v něm ukazoval, jak vyrobit psací pero. Klip trval jen patnáct minut a postup vypadal docela jednoduše.

"Zjistil jsem, že v Americe je výroba per celkem oblíbené hobby a na e-shopu jsem si rovnou objednal sadu nářadí pro začátečníky. Soustruh a nejlevnější dláta, celkem za 10 tisíc," vzpomíná osmadvacetiletý Jan Novák na impulz, který ho před dvěma lety přivedl k jeho současnému povolání, a otevírá dveře své dílny ve Staré Boleslavi.

Počáteční investice do náčiní ovšem nestačila - připočítaly se k ní ceny za materiály, z nichž se pera vyrábějí, nebo za lepidla a oleje, kterými se ošetřují. "U prvních vlaštovek násada častokrát praskla nebo jsem materiál špatně ošetřil. Nakonec jsem do svého drahého koníčku vrazil 80 tisíc a stálo mě půl roku času, než jsem vyrobil pero, se kterým bych se nestyděl jít do světa," vypráví Novák.

První povedené kusy se odvážil vystavit na internetovém tržišti Fler.cz, které mu pomohlo s propagací, takže v létě 2015 prodal patnáct per, založil značku Pera Novák a rozjel vlastní e-shop, kde dnes nabízí pera plnicí i kuličková.

Výroba, o které Novák po dvou letech stále mluví jako o metodě pokus - omyl, začíná u dřevěných prken. "Ta si nechávám nařezat od truhlářů. Kdybych se do toho pustil sám, ušetřím si spoustu času, ale cirkulárky se bojím, nerad bych přišel o prsty," říká podnikatel. Na pásovou pilu si už ale troufne sám a rozdělí s ní prkna na špalíčky, které délkou odpovídají násadám per. Do špalíčků vyvrtá kruhové otvory.

Jan Novák pracuje u soustruhu ve své dílně.
Jan Novák pracuje u soustruhu ve své dílně. | Foto: Tomáš Maca

Aby dřevo, které má v nejužším místě i méně než milimetr, neprasklo, vlepí do něj pro zpevnění ještě kovovou dutinku. Provrtané špalíčky dále musí nasadit na soustruh a obrobit je nahrubo dlátem. "Potom přichází nejdelší a nejnáročnější činnost, kdy materiál brousím úplně najemno. Pokud se něco nepovede v předchozích fázích, můžu to ještě opravit, ale když pokazím broušení, můžu pero rovnou vyhodit do koše," vysvětluje Novák.

Používá převážně exotická dřeva, protože jejich kresba vynikne i na malém prostoru a oproti materiálu z českých stromů mají výraznější barvy. Několik kousků vyrobil dokonce ze sudu od whisky, který si odvezl z ostravské hospody. Dřevěné násady u některých modelů ozvláštňuje a přidává k nim ještě části z akrylu nebo z umělého kamene obarveného pryskyřicí. Na závěr Novák už jenom násadu spojí s kovovými komponentami a s plnicími mechanismy, které zatím nakupuje od specializovaných zahraničních firem.

Násady Novák vyrábí z exotických dřev, protože mají výraznější barvu i kresbu.
Násady Novák vyrábí z exotických dřev, protože mají výraznější barvu i kresbu. | Foto: Tomáš Maca

Jak dát o hotových produktech vědět cílové skupině, se naučil ve škole. Místo výučního listu, který by se mu jistě hodil, se totiž může pochlubit bakalářským titulem z mediálních studií na Karlově univerzitě.

"Můj obor byl hodně vzdálený od řemeslné práce, ale zjistil jsem díky němu, jak výrobky dostat k lidem. V Česku najdete spoustu talentů, které tvoří krásné věci, ale pak je nedovedou prodat. Nabízejí je ve stáncích, kde jim za ně nikdo nechce zaplatit, protože zákazníky nedokážou přesvědčit, že je nekoupili někde v Číně," říká Novák.

Klíč k úspěchu představují v jeho případě sociální sítě, kam pravidelně přidává fotky z dílny, aby si zákazníci spojili produkt s konkrétním autorem, viděli, jak vznikl, a získali dojem autenticity. "Prodejní akce jsou pro mě utrpení a skousnu jich jen pár do roka. Jsem velký introvert a moc nezvládám kontakt se zákazníkem. Radši se schovám za počítač a komunikuji na internetu," přiznává Novák.

V současnosti vyrábí maximálně sto per za měsíc a za stejnou dobu přijímá kolem 40 až 50 objednávek. Nejvíc z nich dostává o Vánocích, protože většina kupujících daruje originální pera, doplněná na přání i monogramem, svým blízkým. Díky vzrůstajícímu zájmu o originální psací potřebu si Novák letos v září konečně dopřál alespoň symbolickou výplatu. Předtím vkládal všechny vydělané peníze zpátky do podniku.

"Vím, že bych si mohl půjčit od banky, nakoupit stroje a přibrat další zaměstnance, abych zvýšil obrat. Není to pro mě ale důležité. Líbí se mi, že mám všechno pod kontrolou sám. Když mě nebaví dílna, můžu jít do kanceláře a naopak. S novou posilou by mi jedna z činností odpadla," vysvětluje Novák, proč jeho firma pravděpodobně zůstane projektem jednoho muže.

 

Právě se děje

před 7 minutami

Právo na první hokejovou ligu získaly Šumperk, Vrchlabí a Kolín

Hokejisté Šumperku, Vrchlabí a Kolína získali právo účasti v první lize. Po předčasném ukončení sezony kvůli pandemii koronaviru rozhodl o postupu nejlepších týmů základní části jednotlivých skupin druhé ligy Východ, Sever a Střed výkonný výbor Českého hokeje.

V případě, že využije možnosti hrát druhou nejvyšší soutěž celé trio i všechny další kluby, rozšíří se první liga z dosavadních 16 na 19 účastníků. Původně měla mít v sezoně 2020/21 první liga 17 týmů. Postup si měl zajistit nejlepší z trojice vítězů jednotlivých skupin druhé ligy z play off. Druhá liga ale byla ukončena po třetích duelech předkola play off.

"Výkonný výbor současně rozhodl, že kluby, které získaly právo účasti postupem z nižší soutěže v předčasně ukončené sezoně, ho nemohou postoupit jinému zájemci. Pokud klub práva účasti ve vyšší soutěži nevyužije, zůstává mu zachováno právo účasti v soutěži, v níž nastupoval v sezoně 2019/20," uvedl tiskový mluvčí svazu Zdeněk Zikmund.

Přihlášky mohou kluby podávat do 22. května. "Po podání přihlášek rozhodne výkonný výbor o herním systému soutěží pro sezonu 2020/21 včetně postupu a sestupu tak, aby byly v nejbližším následujícím ročníku dosaženy počty účastníků stanovené jeho rozhodnutím z 19. prosince 2019. Na základě tohoto rozhodnutí bude v sezoně 2021/22 nastupovat v první lize šestnáct účastníků," doplnil Zikmund.

Od sezony 2022/23 bude mít první liga podle prosincového rozhodnutí výkonného výboru 14 týmů. Přímé postupy a sestupy mezi jednotlivými soutěžemi budou sjednoceny.

Šumperk ovládl základní část skupiny Východ se 103 body ze 40 zápasů a měl náskok 35 bodů před druhou Opavou. Do první ligy se může vrátit poprvé od sezony 2015/16.

Vrchlabí ve skupině Sever nasbíralo také 103 bodů ze 40 duelů a druhý Dvůr Králové nad Labem za ním zaostal o 18 bodů. V druhé nejvyšší soutěži hrálo naposledy v ročníku 2010/11, po kterém ze soutěže odstoupilo. Po dvou sezonách v Královéhradecké krajské lize působilo v druhé lize. V uplynulé sezoně za Vrchlabí hráli například útočníci Jaroslav Bednář, Jan Hlaváč, Petr Sýkora a před návratem do Pardubic i Tomáš Rolinek.

Kolín ve skupině Střed nasbíral 93 bodů z 42 utkání a měl osmibodový náskok před druhým Táborem i třetí Příbramí. V druhé nejvyšší soutěži hrál naposledy v sezoně 1982/83.

Právo účasti ve druhé lize získaly na základě výsledků před ukončením soutěží Frýdek-Místek B, Pelhřimov, Rakovník, Moravská Třebová, Cheb, Jičín, TNP Praha, Klášterec nad Ohří, Velké Meziříčí a Nový Bydžov. Postup do nejvyšší juniorské soutěže si zajistil AZ Havířov 2010.

Zdroj: ČTK
před 54 minutami

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro" koncem dubna

Bulharsko se přihlásí do "čekárny na euro", tedy do mechanismu směnných kurzů ERM-2, koncem dubna. V pátek to uvedl bulharský premiér Bojko Borisov. Podle něj současná koronavirová krize ukazuje, že členské státy eurozóny a ty země, které jsou už do ERM-2 zařazeny, budou mít po odeznění pandemie k dispozici miliardy eur na oživení ekonomiky, zatímco ostatní si budou muset půjčovat za vyšší úrok.

Země původně předpokládala, že k ERM-2, kde musí vydržet dva roky před přijetím eura, a k bankovní unii se připojí letos v červenci. V posledních týdnech se pak zdálo, že globální krize vyvolaná šířením koronaviru Sofii přiměje plán odsunout až na příští rok.

Borisov ale dnes vysvětlil, že se jeho vláda rozhodla po konzultacích se šéfkou Evropské centrální banky (ECB) Christine Lagardeovou a s vysoce postavenými úředníky ECB přípravy naopak urychlit. Dodal také, že je přesvědčen, že jak jeho země, tak Chorvatsko do eurozóny přijaty budou.

Zdroj: ČTK
Další zprávy