Bratislava - Mimořádně vzácné rašeliniště a mokřady na Slovensku mizí. Navíc je jejich současná ochrana nesystematická.
Tvrdí to Institut aplikované ekologie Daphne, který se ochranou mokřadů zabývá již 14 let.
"Mokřady patří mezi nejohroženější ekosystémy na světě. Jinak tomu není ani na Slovensku," řekla environmentalistka Martina Badidová z Daphne. Jejich ochrana je v SR podle ní nesystematická a chybí tu dostatečné finanční prostředky.
Slovenská vláda minulý týden odsouhlasila Program péče o mokřady na roky 2008 až 2011. Organizace Daphne však upozorňuje, že jeho uplatnění v praxi může být problematické.
"Vyžaduje to koncentraci úsilí mnoha odborníků, jejich dobrou koordinaci a finanční podporu ze strany Ministerstva životního prostředí," vysvětlila Badidová.
MŽP nebylo schopné porovnat předložený dokument s Programem péče o mokřady z let minulých, ani nedoložilo jeho plnění a dokonce ani finanční krytí.
"Problematika obnovy mokřadů je totiž velmi náročná. Například změny ve vodním režimu mohou mít nevratný charakter," konstatovala environmentalistka.
Příčinou jsou nevhodné zásahy
Rozloha mokřadů se stále snižuje. Z původní rozlohy nejvzácnějších mokřadů a rašelinišť zůstalo na Slovensku už jen pouhých 10 procent. Drastický úbytek a degradaci mokřadů celé Evropy způsobilo několik faktorů. Nejzávažnějším z nich je nevhodné hospodaření.
To, že byla některá rašeliniště za socialismu vyhlášena přírodními rezervacemi, podle Badidové paradoxně přispělo k jejich degradaci. Slatinné ekosystémy byly po staletí tradičně obhospodařovány hlavně kosením, řidčeji pasením dobytka. Pokud jim je tato péče odpírána, začnou zarůstat.
Problémem rašelinišť je odvodňování okolí, což vede k přesušení. Následně pak zarostou nevhodnými druhy rostlin, což je výrazně degraduje.
V současnosti se množí případy, kdy bylo nevhodně zasaženo do vodního systému, čímž byl porušen zákon o ochraně slatinných rašelinišť.
Projekty na záchranu
Obnova zničených mokřadů je podle Badidové složitá problematika. "Na Slovensku s ní máme zatím jen málo zkušeností," řekla pro Aktuálně.sk. V pilotním projektu Institutu aplikované ekologie Daphne, který právě na Slovensku probíhá, byla vybrána tři území.
Lokality Abrod a Belianske lúky jsou pro obnovu nejvhodnější.
Třetí lokalita, Kláštorské lúky, je značně poškozená a její obnova je urgentní. Po úvodních studiích se přikročilo k mulčování speciálním strojem a připravuje se částečná obnova vodního systému.
Celá plocha se pokosí, včetně křovinatých oblastí. To umožní návrat původních druhů tohoto biotopu.
"Nejdůležitější je ale vzbudit zájem u majitelů a uživatelů těchto pozemků. Ti by tu pak měli dlouhodobě hospodařit tak, aby už v budoucnosti nebylo podobných opatření třeba," dodala Badidová.
Institut Daphne využil na záchranu slovenských slatin finanční prostředky z Globálního fondu pro životní prostředí prostřednictvím Rozvojového programu OSN.
