Tak se lyžovalo za socialismu. Lidé stavěli vleky svépomocí, zbyly po nich jen trosky

Tak se lyžovalo za socialismu. Lidé stavěli vleky svépomocí, zbyly po nich jen trosky
Jeden z nejstarších vleků typu Turdus byl na Mikulčině vrchu v Bílých Karpatech. Lyžaři ho tam vybudovali v roce 1959 a jeho nevýhodou bylo, že se talíře musely na konci vleku odkládat do pytle, který pak dobrovolník svezl zpět k dolní stanici. Rychlost lana byla asi jeden a půl metru za sekundu a kapacita okolo 120 lidí za hodinu. Později vlek nahradil prototyp dvoukotvy od Metasportu Ostrava, která je už několik let mimo provoz a čeká ji likvidace.
Ve středisku Pustevny stála vůbec první lanovka v Evropě s dřevěnými podpěrami. Vlek tu byl až o 20 let později, v roce 1960, a to poblíž sochy boha Radegasta. Z terénu zmizel před jedenácti lety.
Na Lysé hoře v Beskydech byla jedna z nejlepších sjezdovek v Československu, prudký Severní svah. Měl délku přes 700 metrů a jen o pár metrů menší převýšení, než má Stoh (380 metrů), nejprudší sjezdovka ve Špindlerově Mlýně. Na Lysé hoře se lyžovalo přes 50 let.
"Netušíme, jakého původu je náš zájem o lyžařské vleky, víme jen, že nás zaujaly už od prvních okamžiků, kdy nás v raném věku rodiče vzali na lyžařské svahy. Když jsme se na tato místa po letech vrátili, často jsme na místě vleků nalezli jen zarostlé trosky a v mnoha lokalitách už zbylo pozůstatků lyžařských areálů tak málo, že by dnes málokoho napadlo, že se na daných svazích vůbec kdy lyžovalo," říkají Vilém Kledrowetz a Ondrej Šedo, kteří mapují zapomenuté vleky v Česku a na Slovensku.
Foto: Zapomenuté vleky (archiv)
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 23. 12. 2022 7:29
Kotvy, talíře a podomácku vyrobená tažná lana s motorem byly v 70. letech téměř na každém prudším svahu. Některá zařízení vydržela desítky let, dnes z nich zbyly jen dřevěné kůly nebo závěsné tyče. S nástupem velkých středisek, lepší techniky a komerční turistiky začala návštěvnost malých vleků klesat, až jejich provoz postupně skončil. Podívejte se, kde všude a jak se v Československu lyžovalo.

Fotografie starých lyžařských vleků sbírají dva vědci z Brna. Zapomenuté vleky mapují na stejnojmenných stránkách, kde důkladně popisují typy zařízení i míst, kde stávaly. 

"Vleky nás zaujaly už od prvních okamžiků, kdy nás v raném věku rodiče vzali na lyžařské svahy. Když jsme se na tato místa po letech vrátili, často jsme na místě vleků nalezli jen zarostlé trosky a v mnoha lokalitách už zbylo pozůstatků lyžařských areálů tak málo, že by dnes málokoho napadlo, že se na daných svazích vůbec kdy lyžovalo," říkají správci stránek Vilém Kledrowetz a Ondrej Šedo.

Na svazích byla podle brněnských vědců často technicky jedinečná díla, která doposud nikdo nezdokumentoval. Jim se podařilo získat dobové fotografie a srovnat je se současným stavem. Pátrají jak ve starých mapách a průvodcích, tak i u samospráv obcí, sportovních klubů a pamětníků.

"Zkoumáme vleky také přímo v terénu, kdy hledáme a procházíme trasy chátrajících nebo už zcela zaniklých dopravních zařízení a snažíme se o co nejucelenější fotodokumentaci toho, co z časů jejich provozu zbylo," vysvětlují vědečtí pracovníci z brněnských vysokých škol.

Kolik vleků v Česku a na Slovensku zaniklo, si Vilém Kledrowetz ani Ondrej Šedo netroufají odhadnout. "V současnosti je řada vleků ve stavu 'klinické smrti', kdy není jisté, zda je lze považovat za definitivně odepsané, či nikoli. Obecně se dá říct, že za své vzala převážná většina kratších vleků v níže položených malých areálech, zatímco ty ve vyšších polohách a ve větších střediscích v Česku se drží a jejich úbytek souvisí spíš s nahrazováním sedačkovými lanovkami."

Špičák, Zadov i Pec pod Sněžkou. Přehled, kde jsou pro lyžaře nejlepší podmínky

Špičák, Zadov i Pec pod Sněžkou. Přehled, kde jsou pro lyžaře nejlepší podmínky | Video: Holidayinfo.cz
 

Právě se děje

Další zprávy