Záchrany památek, které nemají obdoby. Lidé kvůli nim odešli z měst do pohraničí

× skrýt menu

V oblastech bývalého vnějšího a vnitřního pohraničí je největší koncentrace prázdných domů v Česku. Jejich počet se nedá přesně vyčíslit, řádově je to mnoho set až pár tisíc.
Na severozápadě je téměř každá desátá prázdná stavba kulturní památkou. Domy s historií, z kterých po druhé světové válce násilně odešla většina původních obyvatel, dnes lákají lidi, již chtějí být blíž přírodě a svůj životní úděl vidí v záchraně a oživení pohraničních staveb.

Kromě soukromníků se novou identitu snaží památkám vdechnout i spolky či obce, kterým však v opravách brání často velmi malé dotace a hubený rozpočet. Aktuálně.cz zmapovalo 13 příběhů lidí, kterým osud domů není lhostejný a jejich odhodlání je inspirací pro další regiony. Skrz stavby odhalují pohnutou historii krajů a navazují na přetrhané kořeny původního obyvatelstva.

Mezi stavby, které díky lidem dostávají nový život, patří světské i ty sakrální - jsou to kostely, fabriky, mlýny, městské lázně, hrady, zámky, hřbitovy nebo celé osady.

„Osudy lidí a památek v bývalých Sudetech jsou si velice podobné. Začalo to odsunem Němců a potom je dorazil minulý režim. Nechávají za sebou silné příběhy s často nejasnou identitou.“ Lenka Dusilová, tvář projektu Monument/um, který upozorňuje na ohrožené a méně známé památky.

Památky v číslech: Hrady v Krušnohoří

Komnaty0
Investice0 mil. kč
Dobrovolníci0
Délka oprav0 let

Stavby, kterým lidé vdechli nový život

Lidé, kteří v pohraničí zachraňují domy s historií, si často stěžují na složitou byrokracii spojenou s čerpáním dotací. V některých případech se majitelům daří získat granty od ministerstva kultury, památkářů nebo dílčích krajů. Peníze na rekonstrukci však mnohdy musí shánět i jinde, do oprav pak investují své vlastní síly i peníze.

Navrácení stavby do původní podoby trvá zachráncům i několik desetiletí. Majitelé staveb s historií dnes vidí život v ospalých krajích jako příležitost. Památky stmelují tamní komunitu a do pohraničí lákají lidi z jiných oblastí. Ti, co zachraňují stavby na odlehlých místech, vyzdvihují život v přírodě, soběstačnost, svobodu a návrat k základním lidským hodnotám.

Zachráněné Sudety shrnují celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují chátrající památky. Obyčejní lidé, spolky i starostové měst či vesnic vyprávějí své vlastní životní osudy, které se prolínají se zničenou urbanistickou krajinou a odcizeným společenstvím ve vysídlených oblastech bývalých Sudet. Podívejte se.
Autor Magdaléna Medková, Jiří Kropáček