Záchrany památek, které nemají obdoby. Lidé kvůli nim odešli z měst do pohraničí

V oblastech bývalého vnějšího a vnitřního pohraničí je největší koncentrace prázdných domů v Česku. Jejich počet se nedá přesně vyčíslit, řádově je to mnoho set až pár tisíc.
Na severozápadě je téměř každá desátá prázdná stavba kulturní památkou. Domy s historií, z kterých po druhé světové válce násilně odešla většina původních obyvatel, dnes lákají lidi, již chtějí být blíž přírodě a svůj životní úděl vidí v záchraně a oživení pohraničních staveb.

Kromě soukromníků se novou identitu snaží památkám vdechnout i spolky či obce, kterým však v opravách brání často velmi malé dotace a hubený rozpočet. Aktuálně.cz zmapovalo 13 příběhů lidí, kterým osud domů není lhostejný a jejich odhodlání je inspirací pro další regiony. Skrz stavby odhalují pohnutou historii krajů a navazují na přetrhané kořeny původního obyvatelstva.

Starosta zachraňuje zámek v pohraničí. Pořád mě kontrolují, jestli něco nekradu, říká

Zámek Štědrá v obci Štědrá na KarlovarskuStarosta zachraňuje zámek v pohraničí. Pořád mě kontrolují, jestli něco nekradu, říká

Mezi stavby, které díky lidem dostávají nový život, patří světské i ty sakrální - jsou to kostely, fabriky, mlýny, městské lázně, hrady, zámky, hřbitovy nebo celé osady.

„Osudy lidí a památek v bývalých Sudetech jsou si velice podobné. Začalo to odsunem Němců a potom je dorazil minulý režim. Nechávají za sebou silné příběhy s často nejasnou identitou.“ Lenka Dusilová, tvář projektu Monument/um, který upozorňuje na ohrožené a méně známé památky.

Památky v číslech: Hrady v Krušnohoří

Komnaty0

Investice0 mil. kč

Dobrovolníci0

Délka oprav0 let

Stavby, kterým lidé vdechli nový život

Lidé, kteří v pohraničí zachraňují domy s historií, si často stěžují na složitou byrokracii spojenou s čerpáním dotací. V některých případech se majitelům daří získat granty od ministerstva kultury, památkářů nebo dílčích krajů. Peníze na rekonstrukci však mnohdy musí shánět i jinde, do oprav pak investují své vlastní síly i peníze.

Navrácení stavby do původní podoby trvá zachráncům i několik desetiletí. Majitelé staveb s historií dnes vidí život v ospalých krajích jako příležitost. Památky stmelují tamní komunitu a do pohraničí lákají lidi z jiných oblastí. Ti, co zachraňují stavby na odlehlých místech, vyzdvihují život v přírodě, soběstačnost, svobodu a návrat k základním lidským hodnotám.

Zámek Štědrá

Kostel Navštívení Panny Marie

Dixova brusírna dřeva

Dittrichova hrobka

Fara a kostel Habřina

Hrad Hauenštejn

Městské lázně v Jablonci nad Nisou

Krušnohorská katedrála

Králův mlýn

Hrad Hartenberg

Schindlerova archa v Brněnci

Zauhlovačka v Liberci

Prvorepublikový mlýn v Hradčanech

Zámek ŠtědráMajitel odtud po válce utekl za hranice před rozzuřenými Čechy

otevřít fotogaleriiTraduje se, že Štědrou na Karlovarsku vystavěly ženy. Zatímco sudetští statkáři šli z pole rovnou do hospody, panímámy doma třídily kamení a stavěly z něj stodoly. Samotný zámek, který má druhou největší enfiládu v Česku, údajně postavil hrabě z Kokořova. Přečkal války, privatizaci i úředníky. "Rok co rok mě kontrolují, jestli něco nekradu," říká starosta, který zámek zachraňuje od roku 2011.

Související

Dusilová: Památky v Sudetech chátrají. Chceme pomoct lidem, kteří je chtějí zachránit

V Česku chátrají desetitisíce staveb. Vily, zámky i depa jsou obětí sporů a nezájmu

zpět na začátek

Tweetnout Sdílet na Facebooku

Text a fotografieMagdaléna Medková Grafika a kódováníJiří Kropáček

zpět na Aktuálně.cz

Zachráněné Sudety shrnují celkem 13 příběhů lidí, kteří v pohraničí spravují chátrající památky. Obyčejní lidé, spolky i starostové měst či vesnic vyprávějí své vlastní životní osudy, které se prolínají se zničenou urbanistickou krajinou a odcizeným společenstvím ve vysídlených oblastech bývalých Sudet. Podívejte se.

Autor Magdaléna Medková, Jiří Kropáček