Krásné Lužické hory jsou pro srdcaře. Nejsme oblast pro lidi v žabkách, říká spolek

Krásné Lužické hory jsou pro srdcaře. Nejsme oblast pro lidi v žabkách, říká spolek
Oblast Lužických hor je neobjeveným klenotem severu. Sousedí s Libereckým krajem a katastrálně spadá pod Ústecko, charakterem ale připomíná spíš hory. Města s nejdelší historií v regionu zastupují obce jako Česká Kamenice, Kamenický Šenov a Nový Bor, kde se od 13. století rozvíjela tradice sklářství. V Šenově dodnes působí řada malých i velkých firem, je v něm muzeum foukaného skla (na obrázku), chátrající továrna Eliase Palmeho a sklářské učiliště.
Přestože krajina sousedí s oblastí České Švýcarsko, spolku DMO Lužické a Žitavské hory se turismus daří držet na uzdě. "V rozvoji turismu jsme opatrní, osobně mám ty hory ráda a nechci z nich vytvořit druhý Bedřichov nebo druhé Hřensko. V rámci komunikace s obcemi, podnikateli a neziskovými organizacemi jsme si hned na začátku nastavili, že sice chceme ulehčit přetíženému Českému Švýcarsku, ale zároveň si chceme udržet určité tajemno, tedy to, že tu oblast moc lidí nezná," říká šéfka spolku Marie Kárová, která má na starosti rozvoj oblasti. 
Spolek se do kraje snaží lákat hlavně aktivní turisty. "Máme takové motto, že když chce někdo přijet do Lužických hor za zážitky, tak ho to musí trochu bolet. Naše cílovka jsou aktivní návštěvníci, vše, co připravujeme, děláme pro lidi, kteří jsou zvídaví, jsou to aktivní pěší nebo cyklisti. Nejsme oblast pro lidi v žabkách, co se vozí automobily z místa na místo," říká Kárová, která se snaží turisty nesměrovat na jedno místo, ale rozprostřít je do krajiny.
Mezi obcemi Velenice a Svitava jsou působivé umělé jeskyně zvané Pusté kostely. Okolnosti jejich vzniku nejsou jasné, spekulace tvrdí, že je vytvořili středověcí mniši, kteří v nich i sami žili. Jedna z největších jeskyň se nazývá Nautilus a po bitvě na Bílé hoře pravděpodobně sloužila jako úkryt pro členy Jednoty bratrské. Dnes je sídlem motorkářského klubu.
Foto: Matyáš Gál
Magdaléna Medková Magdaléna Medková
Aktualizováno 17. 7. 2022 15:00
Od Ještědsko-kozákovského hřbetu přes Českou Lípu až na sever do Varnsdorfu se táhne oblast, která spadá pod pohoří Lužických hor. Pohraničí severu, odkud po druhé světové válce odešla většina původních obyvatel, má devízu v malebné, kopcovité krajině vhodné pro aktivní dovolenou. Přestože sousedí s oblastí České Švýcarsko, spolku DMO Lužické a Žitavské hory se turismus daří držet na uzdě.

"V rozvoji turismu jsme opatrní, osobně mám ty hory ráda a nechci z nich vytvořit druhý Bedřichov nebo druhé Hřensko. V rámci komunikace s obcemi, podnikateli a neziskovými organizacemi jsme si hned na začátku nastavili, že sice chceme ulehčit přetíženému Českému Švýcarsku, ale zároveň si chceme udržet určité tajemno, tedy to, že tu oblast moc lidí nezná," říká šéfka spolku DMO Lužické a Žitavské hory Marie Kárová, která má na starosti rozvoj oblasti. 

Čtěte víc v galerii a podívejte se i na to, jakou krásu ukrývají bývalé severozápadní Sudety.

 

Pokud jste v článku zaznamenali chybu nebo překlep, dejte nám, prosím, vědět prostřednictvím kontaktního formuláře. Děkujeme!

Právě se děje

Další zprávy