Nejošklivější architektura? Nerespektuje svoje okolí, říká Adam Gebrian o budově hlavního nádraží

Nejošklivější architektura? Nerespektuje svoje okolí, říká Adam Gebrian o budově hlavního nádraží
Spolek Scholastika, vzdělávací platforma v oblasti výtvarného a užitého umění a designu, zorganizoval už druhou přednášku z cyklu Nejošklivější architektura v Praze. Tentokrát se týkala budovy hlavního nádraží v Praze.
Budovou hlavního nádraží v Praze, která v sobě snoubí původní secesní podobu od architekta Josefa Fanty, část od autorského kolektivu Danda, Bočan, Šrámek, Šrámková, Trnková a Rothbauer ze sedmdesátých let i současnou rekonstrukci od Patrika Kotase, tentokrát zájemce provedl architekt roku 2015 Adam Gebrian.
Stejně jako raper a výtvarník Vladimir 518 se i Adam Gebrian pokusil obhájit architektonické kvality nové odbavovací haly. Ta vznikla na základě návrhu, který vzešel z architektonické soutěže vypsané v roce 1972.
"Na realizaci budovy byla vypsána regulérní soutěž v roce 1972. Zajímavé je, že se sice bavíme o socialismu a době nedemokratické společnosti. Nicméně když se hledal autor nějaké zásadní realizace a stavby, tak bylo zcela běžné, že se hledal v soutěži myšlenek. Jeho úkolem bylo nejlépe splnit zadané požadavky," vyvrací Adam Gebrian, že by budova, která vznikla v 70. letech, byla poplatná své době.
Foto: Jakub Plíhal
Petra Jansová Petra Jansová
26. 11. 2015 15:23
Nová odbavovací hala hlavního nádraží v Praze neměla mezi veřejností dobrou pověst. Ambivalentní pocity z ní má i architekt roku Adam Gebrian. Přesto na budově pocházející z doby normalizace nachází řadu kvalit.

Fotogalerie - Architekt roku 2015 Adam Gebrian se v rámci komentované prohlídky cyklu Nejošklivější architektura v Praze snažil přiblížit kvality budovy hlavního nádraží. Ta podle něho navzdory názoru veřejnosti skrývá řadu architektonických kvalit.

"Obecně mám k této budově osobní vztah, protože byla dokončena v roce, kdy jsem se narodil. Považuji ji také za razantní řešení tehdejšího problému zvětšit kapacitu tehdejšího nádraží na problematickém místě v sousedství historické budovy a pod magistrálou," vysvětluje Gebrian.

Odbavovací hala podle něho sice nepatří k těm nejošklivějším budovám, přesto k ní má ambivalentní vztah. "Přemýšlel jsem o tom, co ošklivost vlastně je. Pro mě to není to, že někdo navrhuje věci s jiným vkusem, než mám já, ale spíš to, že někdo vytvoří něco, co urbanisticky či jinak poškodí kvalitu něčeho, co tam fungovalo už předtím," naráží na nevyužitou secesní budovu architekta Josefa Fanty.

 

Právě se děje

Aktualizováno před 1 hodinou

Ve věku 93 let zemřel předseda Klubu dr. Milady Horákové a bývalý politický vězeň František Šedivý

Ve věku 93 let zemřel v úterý večer dlouholetý předseda Klubu dr. Milady Horákové František Šedivý. Za klub to ve středu oznámil Jiří Bulan. Šedivý za války spolupracoval s odbojem, po únoru 1948 strávil 12 let v komunistických věznicích a lágrech. Po listopadu 1989 působil také jako místopředseda Konfederace politických vězňů ČR. O svém životě napsal několik knih.

Šedivý podle Bulana zemřel po dlouhé nemoci. Poslední rozloučení se uskuteční v rodinném kruhu, veřejnost se bude moci se Šedivým rozloučit, jakmile to umožní situace s epidemií koronaviru, napsal.

"Mnoho let svého života se potýkal s totalitou, ale ani dlouholeté věznění v komunistických lágrech ho nezlomilo, stále si uchovával svůj cit pro spravedlnost a obdivuhodný smysl pro humor," uvedl Bulan. Šedivý podle něj byl masarykovec, spisovatel, křesťan, milovník přírody a myslivec, výborný řečník a především laskavý člověk. "Patřil také k těm, díky jejichž úsilí mohla být obnovena činnost České obce sokolské. A významnou měrou se zasloužil i o vznik pražského Gymnázia Milady Horákové v roce 2009," dodal Bulan.

Zdroj: ČTK
Další zprávy