Ve více než devítiminutovém klipu se kromě odkazu na holokaust vystřídá celá řada historických, politických a mytologických obrazů a postav: od germánského boje s Římany na začátku našeho letopočtu přes středověk, boxerským zápasem znázorněné bouřlivé období Výmarské republiky 20. a 30. let, druhou světovou válku a nacismus až po několik desítek let trvající německé rozdělení v druhé polovině 20. století. 

Podle Bodo Mrozka, experta na kulturní a politické dějiny, se Rammstein v klipu nijak neodchylují od klišé, se kterými se diváci běžně setkávají v hollywoodských filmech. "Německá hudba, která se proslaví i v zahraničí, je jimi často typická," upozorňuje Mrozek. "V tomto případě zobrazuje výlučně násilnou historii extrémů. To je problematické i proto, že je možné ji interpretovat jako mytologii nacistů, ve které Germáni vystupují jako praotcové německého národa," vysvětluje. "Německá historie je přitom mnohem rozmanitější," dodává. 

Vykalkulované prolamování tabu

Německo bývá od takzvané "hodiny nula" po konci druhé světové války v květnu 1945 historiky označováno za zemi bez velkých dějinných mýtů a legend. Zatímco Francouzi hrdě vzpomínají na pád Bastily a Britové na vítězství v letecké bitvě o Británii, německá historie si v kolektivní paměti obyvatel udržuje převážně záporné znamínko. Místo dějin tak Němci čerpají hrdost z mnohem prozaičtějších věcí, jako je ekonomika, automobilový průmysl nebo fotbal.

Rammstein podle Mrozka navzdory velkému komerčnímu úspěchu německou identitu výrazně neovlivňují. "Podobná vykalkulovaná prolamování tabu ale nejsou ani bez účinku nebo neškodná," upozorňuje. "Nemyslím tím tolik ani video samotné, které bez ohledu na to, jestli se nám líbí, nebo ne, musí být považováno za určitý umělecký projev, ale spíš to jeho zavádějící zveřejnění," vysvětluje s odkazem na to, že kapela vydání klipu "prozradila" den předem na Facebooku.

Na profilu kapely se totiž poslední březnovou středu objevila zhruba půlminutová ukázka, zobrazující pouze zmíněnou scénu z koncentračního tábora a ukončená nápisem "Deutschland" ve stylizovaném gotickém písmu, které ještě více posiluje dojem spojitosti s nacismem. "Je riziko, že hrůzy holokaustu tím budou zjednodušeny za účelem vyvolání laciného šoku. To by bylo pro německou kulturu vzpomínání špatné," říká Mrozek.

Právě povaha takzvané kultury vzpomínání a vyrovnávání se s vlastní minulostí je pro německou společnost stále velmi důležitá. Video se může jevit jako zrychlující se změť nesouvislých obrazů, ve skutečnosti se ale drží mnoha notoricky známých symbolů, často připomínek německých vítězství nebo úspěchů, jako je zlaté sousoší kočáru na Braniborské bráně v Berlíně nebo památník Valhala v Bavorsku.

Vrací se také k období německých dějin, které významně ovlivnily i současnou státnost a identitu. Kromě druhé světové války a holokaustu sem patří také éra společenského uvolňování a ekonomického kolapsu 20. let, socialistická poválečná diktatura východního Německa nebo připomínka Frakce Rudé armády (RAF), levicové teroristické skupiny působící v 70. letech na Západě.

Laibach, ale horší a komerční

Video a text písně jsou podle Mrozka záměrně velmi vágní. "Pro nacionalisty je tak snadné soustředit se právě na to barbarské násilí," domnívá se. Mé srdce chce Německo milovat a proklínat nebo tvá láska, (Německo), je prokletí a požehnání, zpívají Rammstein. Podle kritiků tím kapela vyjadřuje souhlas s rétorikou pravicových nacionalistů, odsuzujících údajnou německou sebenenávist (Selbsthass), která pramení právě v opakovaném připomínání zla z minulosti a brání cítit skutečnou národní hrdost.

Podle Mrozka Rammstein spíš - stejně jako například slovinské uskupení Laibach - balancují na hranici mezi odsouzením a schvalováním fašistické estetiky, která se soustřeďuje na násilí, vojsko, uniformy a bojovnou maskulinitu obecně. "Rammstein se jeví jako horší a komerční kopie Laibachu," hodnotí historik. 

Při snaze rozšifrovat význam videoklipu vyvstává i otázka, proč Rammstein jako představitelku mytické Germánie - tradičně světlovlasé a s modrýma očima - vybrali berlínskou herečku afrického původu Ruby Commeyovou. Někteří toto rozhodnutí chápou jako vymezení se proti xenofobii, která se v Německu objevila v souvislosti s uprchlickou krizí.

"Vyobrazení polonahé ženy tmavé pleti jako sexuálního objektu není zrovna jasným vymezením se proti rasismu," nesouhlasí s takovou interpretací Mrozek a připomíná záběr, ve kterém skupina mnichů z těla herečky pojídá zelí a klobásy. Kapela se tak podle něj jednoduše drží osvědčeného návodu, že "sex prodává".

Za pět dní od zveřejnění nasbíralo video na YouTube více než 22 milionů zhlédnutí. 

Ve videu chybí jakýkoliv odkaz na současnost, po sjednocení východního a západního Německa v roce 1990. Místo toho je v něm naznačena budoucnost, ve které se Germánie vydává do vesmíru. "Demokratické a mírové Německo, které přijímá uprchlíky, zjevně není něco, co by kapelu zajímalo," dodává historik Mrozek. 

Skupina Rammstein vystoupí 16. a 17. července na fotbalovém stadionu ve vršovickém Edenu v Praze. Nové album kapela vydá 17. května.