Autorem kláštera Matky Boží v Novém Dvoře u Dobré Vody na Karlovarsku, laiky opomíjeného, odborníky však pokládaného za evropský unikát, je slavný minimalistický architekt John Pawson. Daleko od ruchu civilizace tu žije mnišská komunita řádu trapistů obklopená špičkovým designem skloubeným s mistrovsky zrekonstruovaným barokním statkem, pod jehož úpravami je podepsaný plzeňský architekt Jan Soukup, expert na rekonstrukce historických objektů.
Trapisté hledali architekta pro svůj nový klášter v roce 1999. Johna Pawsona oslovili, protože dobře znali jeho minimalistický styl, shrnutý v knize Minimum, a viděli i jeho realizace luxusních bytů a butiků pro značku Calvin Klein. „Byl jsem ohromen krásou Nového Dvora i jeho umístěním uprostřed hektarů opuštěné zemědělské krajiny a zalesněných kopců. Místo má pozoruhodnou architektonickou minulost a já si myslím, že - symbolicky vzato - stavba nového kláštera, v němž se spojují nové a staré prvky, má pro nedávnou pohnutou historii této země velký význam - je jakýmsi mostem mezi minulostí a budoucností. Nejdůležitější bylo tedy nalézt vhodný vztah mezi novou a stávající architekturou," řekl o "svém životním projektu" Pawson. Spolupráce mohla začít.
Pawsonovy inspirační zdroje sahají od prehistorické mexické architektury k japonské kultuře dvacátého století, k modernismu architekta Miese van der Rohe. „Člověk se může nechat inspirovat stavbou nebo třeba miskou. Význačnou roli tu hrají mé roky strávené v Japonsku, stejně jako každoroční návštěvy cisterciáckého opatství v Le Thoronet v Provence," přiznal Pawson, který se při navrhování moderního kláštera držel i pokynů zakladatele cisterciáckého řádu - svatého Bernarda z Clairvaux - ze 12. století.
Trapistický klášter musí vždy vzniknout v místě vzdáleném od ruchu civilizace. Trapisté totiž nutně potřebují ke svému životu v kontemplaci ticho. A proto i v polorozpadlém stavu učaroval areál v Novém Dvoře koncem devadesátých let minulého tisíciletí skupině mladých kněží a laiků, kteří z Francie, kde složili noviciát, přišli do Čech. Po usilovném hledání a volbě z padesáti lokalit se rozhodli právě pro tento barokní statek. Ve stavu těsně před naprostou zkázou tento objekt z 18. století, který býval v majetku kláštera v Teplé, od Fondu národního majetku koupili.
Z původních budov bylo možné zachovat pouze rezidenci a část jižního křídla areálu. Ostatní budovy, které uzavíraly čtvercový dvůr, bylo nutné zbourat.
Jedinečnost celého díla spočívá také v podpoře příznivců a sponzorů z celého světa. Trapisté požádali o spolupráci Pawsona, který často navštěvuje a obdivuje architekturu cisterciáckého kláštera Le Thoronet v Provence. Obavy, zda si budou moci služby renomovaného architekta dovolit, vyřešil Pawson velkorysým způsobem - nechal na nich, ať sami určí, jaká cena je pro ně únosná. Sám k tomu říká, že postavit kostel je snem každého architekta. „K tomuto projektu směřovala veškerá má předchozí práce a veškerá práce, kterou budu dělat v budoucnosti, se bude do značné míry opírat o zkušenosti z České republiky," dodal Pawson.
Vše se podařilo, a tak na svátek svatého Bernarda (20. srpna) v roce 2002 oficiálně založila klášter v Novém Dvoře skupina mnichů z francouzského Sept-Fons. Po devíti letech tu má 8. prosince dozrát doba ke vzniku opatství.
Mniši si zakládají na klidu
Návštěvníkům proto otevírají jen klášterní kostel, v němž lze podle Pawsonova zvyku najít na dvacet odstínů bílé a žádnou jinou barvu, sedmkrát denně. Modliteb asi dvacítky mnichů se tu může zúčastnit každý. A dokonce se lze posadit i na Y-chair, židli od dánského designéra HanseWegnera. Přesto mniši od nich ale očekávají zdrženlivost a ohleduplnost.
Klášter má i dům pro návštěvníky, kde lze vidět film o životě mnichů (Prostor ticha od Marie Šandové) a prohlédnout si malou expozici s ním spojenou. Hostem je ale možné zůstat i na několik dnů a sdílet tu řeholníka. Pro toho, kdo se po prohlídce rozhodne zase odjet je k dispozici alespoň klášterní obchod, ve kterém si lze koupit některé z produktů řádu - například vynikající hořčici francouzského typu a nejrůznější džemy, ale i další výrobky.
Velmi asketický mnišský řád působí v rámci římskokatolické církve a jeho historie sahá do 17. století. Tehdy se vyčlenil v klášteře La Trappe ve Francii (odtud trapisté) z cisterciáckého řádu. Trapisté se snaží o návrat k původním kořenům řádu, jak je ve 12. století formuloval zakladatel cisterciáků Bernard z Clairvaux. Motivem je prostý život věnovaný modlitbě a práci, která musí každý klášter samostatně uživit. Hlavní sídlo má nyní řád v Citeaux ve Francii.
