Bydlení trápilo Prahu i před stoletím. Přinášíme unikátní snímky z nouzových kolonií

Bydlení trápilo Prahu i před stoletím. Přinášíme unikátní snímky z nouzových kolonií
Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence. Skalní byty v lomech U Ladronky ve 20. až 30. letech 20. století představovaly úplně jiný typ nouzového obydlí, vykopaný do měkké horniny. Atmosféru čerstvě opuštěné skalní kolonie U Ladronky popsal archeolog středověku Zdeněk Smetánka v eseji Děti ze skal: „Kolem opuštěných jeskyní se povalovala oprýskaná umyvadla, několik deformovaných barelů od asfaltu, kolena kouřových rour od kamen a kusy pokroucených okapních žlabů – nejspíš pozůstatky nějakého systému na jímání dešťové vody… Nedomyslel jsem (a to by tenkrát nejspíš nedokázal nikdo ani poněkud později na „avantgardních“ univerzitách), že celý ten chátrající komplex a jeho materiální pozůstatky, všechna ta pestrá artefaktuální směsice, která se nacházela kolem opuštěných jeskyní a rozpadajících se zbytků zřícených kůlniček a chatrčí, je pozoruhodným reziduem sociálně určené subkultury, odrazem lidského chování a vůbec života lidí na okraji…“
Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence. Kolonie vyrostla na původních zemědělských pozemcích, které patřily městu, a skládala se ze dvou stavebně odlišných částí – tzv. Obecní Kolonie, sestávající z podlouhlých nízkých zděných domků s bytovými jednotkami, a tzv. Číny (též zvané V Baráčkách), což byly převážně dřevěné nebo vagonové domky, jež si kolonisté stavěli sami na pozemcích pronajatých pražskou obcí. V kolonii Za Aero bydlelo v roce 1930 celkem 1162 obyvatel ve 230 domech. Území vynikalo především svou soběstačností, co se týče různých obchodů a podniků, které zde kolonisté zřídili, ať už se jednalo o hospody, konzumy, řeznictví, holičství či další. Na fotografii vidíme pohled na Obecní Kolonii, kterou nechalo vystavět samo město v roce 1925 (poslední dům byl dokončen v roce 1930).
Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence.
Kolorizovaná verze předešlé černobílé fotografie za použití umělé inteligence. Zobrazit 68 fotografií
Foto: Aktuálně.cz / Ukázka z knihy „Zmizelá Praha: Nouzové kolonie“ autorů Martina Dolejského a Davida Platila, kterou na jaře 2025 vydalo nakladatelství Paseka. Knihu je možné si zakoupit zde: https://www.paseka.cz/produkt/nouzove-kolonie/ Se souhlasem s použitím / Kolorizace čb. snímku za pomocí umělé inteligence – prompt engineering: Dan Poláček
Dan Poláček Nikola Bernard Dan Poláček, Nikola Bernard
7. 10. 2025 11:15
Bydleli byste v chatrči ze dřeva a plechu? Pro tisíce pražských přistěhovalců to kdysi byla realita - někdy těžká, jindy zase překvapivě krásná. Prohlédněte si unikátní fotografie ze života v nouzových koloniích, které jsme jako bonus obarvili moderní technologií. A jejich příběhy objevte díky knize Nouzové kolonie, kterou vydalo nakladatelství Paseka na jaře 2025. Víte, kde kdysi žili potřební?

Dřevěné a plechové baráky, vyřazené železniční vagony, maringotky, ale i opuštěné cihelny nebo jeskyně. To vše se za první republiky stávalo nouzovým řešením pro desetitisíce nemajetných obyvatel, kteří přišli do Prahy za vidinou práce a lepšího života a neměli kde bydlet.

A právě proto vznikl dnes již téměř zapomenutý fenomén - nouzové kolonie.

Svérázné dělnické osady rostly jako houby po dešti na periferiích, ale někdy i v blízkosti centra vzkvétající Velké Prahy - a byly drsnou a syrovou odvrácenou tváří zářícího prvorepublikového snu. Na svém vrcholu, na přelomu 20. a 30. let, existovalo v Praze přes dvacet takových kolonií, v nichž žilo odhadem až 15 tisíc lidí.

Ačkoliv si vedení města problém bytové krize uvědomovalo, k systémovému řešení nikdy nedospělo a osady tak po desetiletí existovaly v jakémsi pololegálním vakuu.

Zmizelá Praha

Není překvapivé, že život v koloniích byl těžký. Chatrče často postrádaly vodu, elektřinu i kanalizaci a jejich obyvatelé čelili nejen bídě, ale i sociálnímu vyloučení. Přesto se zde rodila i silná sousedská pospolitost. Tento fascinující, leč dlouho opomíjený kus historie hlavního města nyní detailně mapuje unikátní kniha "Zmizelá Praha: Nouzové kolonie", kterou na jaře 2025 vydalo nakladatelství Paseka. 

Autoři Martin Dolejský a David Platil v uvedené publikaci na základě mnohaletého výzkumu a studia archivních materiálů představují nejen fakta o vzniku, podobě a postupném zániku těchto čtvrtí, ale skrze bohatý obrazový doprovod nechávají nahlédnout i do každodenního života jejich obyvatel.

Obarvení a atmosféra

Zatímco kniha pracuje s historicky věrnými černobílými fotografiemi, redaktoři Aktuálně.cz se rozhodli jít ještě o krok dál. Abychom vám co nejvíce přiblížili atmosféru těchto míst a oživili dojmy z dávno zmizelého světa, sáhli jsme po nejmodernějších technologiích a všechny snímky z publikace jsme pro tuto fotogalerii s pomocí umělé inteligence pečlivě obarvili.

Ponořte se s námi do příběhů legendárních kolonií, jako byly například Na Krejcárku, ve Strašnicích, v Libni, Na Slatinách, U Edenu či v Malvazinkách a prohlédněte si tváře jejich obyvatel. Jednoduše na sebe nechte dýchnout  neopakovatelnou atmosféru Prahy, jakou jste dosud asi neviděli.

A pokud vás příběhy kolonií opravdu zajímají, za pár dní se můžete těšit i na reportáž z bývalých kolonií v Hrdlořezích.

VIDEO: TV Architect Kolonie Baba (21. 11. 2021)

Území, kterému se říká Baba, najdeme v Dejvicích. Jedná se o krásné místo nad Prahou s impozantní vyhlídkou na město. | Video: TV Architect
 
Mohlo by vás zajímat

Právě se děje

Další zprávy