Mise, kterou řídí moskevský institut IMBP, navazuje na dlouhou tradici ruských experimentů s živými organismy ve vesmíru. Sovětský program Bion odstartoval už v 70. letech minulého století. Novou řadu unikátního výzkumu kosmické medicíny rozběhl Bion-M1 v roce 2013, na dalšího zástupce, BION-M2, se pak čekalo víc než 12 let.
Na rozdíl od svého předchůdce tato družice zamířila na téměř polární oběžnou dráhu se sklonem 97° do výšky 300 až 370 kilometrů. Bude se tedy pohybovat i nad oblastmi pólů, kde je vystavení kosmickému záření zhruba o třetinu vyšší než na "běžných" drahách. Díky tomu se stane ideální testovací laboratoří pro budoucí ruskou orbitální stanici ROS, která má fungovat na podobné dráze.
Různorodost "pasažérů", kteří se ocitli na palubě, umožní vědcům porozumět tomu, jak vesmírné prostředí ovlivňuje celé biologické systémy - od jednoduchých buněk přes nervový systém hlodavců až po růst rostlin. Po třiceti dnech se biologická kapsle vrátí zpátky na Zemi. Přistát by měla v ruské Orenburské oblasti kolem 19. září a hned poté si ji převezmou vědecké týmy.
Vědci budou sledovat, jak mikrogravitace a zvýšené dávky kosmického záření ovlivní životní funkce a chování zvířat a rostlin. Získaná data by pak mohla sehrát klíčovou roli při dlouhodobých pobytech lidí ve vesmíru, například při budoucích expedicích na Měsíc nebo Mars.
